Karel Barták: EU se celkem správně dál pře o vlastní budoucnost
Konference o budoucnosti Evropy se jmenovalo cvičení, které mělo v posledních dvou letech zapojit občany zemí Evropské unie do debaty o tom, jakým směrem by se měla v příštích dobách ubírat evropská integrace. Její účastníci předložili v minulých dnech výsledky této práce, které další účastníci odmítli jako málo reprezentativní.
Evropský parlament závěry většinově podpořil, ale jeho méně prointegrační a otevřeně euroskeptické kluby se postavily proti. Viděno s odstupem se tedy debata nakonec jako obvykle smrskla na souboj mezi eurooptimisty a euroskeptiky.
Čtěte také
V podstatě se lidé měli vyslovit k tomu, co by EU měla do budoucna dělat, nač by se měla soustředit, co by měla naopak pominout, tedy jak má občanům členských států sloužit. Mezi schválenými návrhy vyčnívají ambice v ochraně životního prostředí nebo v sociální politice; pod vlivem pandemie šly do popředí požadavky na silnější společnou aktivitu v oblasti zdravotnictví a válka na Ukrajině napřela pozornost na lépe prováděnou společnou zahraniční a obrannou politiku, stejně jako na posílení evropské nezávislosti na energetických dovozech či na potravinovou soběstačnost.
Řada návrhů se týká institucionálního uspořádání EU; jejich realizace by nutně vedla k revizi základních smluv, do které se většině vlád zemí Unie upřímně nechce. V prvé řadě se navrhuje zrušit pravidla jednomyslnosti při rozhodování v Radě EU a jeho nahrazení kvalifikovanou většinou.
Pod českou taktovkou
Právo zákonodárné iniciativy by vedle Evropské komise měl mít také Evropský parlament. Ten by také mohl rozhodnout o tom, že se v té které věci bude konat celounijní referendum. Jde tedy vesměs o kontroverzní témata, která jsou tak či onak na stole už řadu let a nyní se vracejí do hry prostřednictvím této „konference“.
Čtěte také
V usnesení se také navrhuje, aby se Unie intenzivněji zabývala definováním a ochranou vlastních hodnot – k tomu by měla přispět „obnovená debata o evropské ústavě“. Z hlediska nedávné historie EU doslova šrapnel.
Aby toho nebylo dost, Evropský parlament tento týden schválil rezoluci, ve které vyzval vlády, aby zavedly reformu jeho vlastní volby. O křesla europoslanců by vedle národních tváří soupeřilo také 28 výrazných politiků ze všech hlavních stran na celoevropském volebním seznamu. Lidé by také předem věděli, který politik se stane předsedou Evropské komise v případě vítězství té které evropské politické strany, takže by šéfa komise vlastně volili napřímo. Volby by se konaly v celé Unii v jeden den, a to 9. května. A tak dále. Výrazně by tím vzrostla jak moc a prestiž parlamentu, tak Evropské komise, tedy čistě nadnárodních orgánů EU. A to na úkor národních vlád. Není divu, že rezoluce prošla i v integračně naladěném europarlamentu jen docela těsně – 323 hlasy proti 262 při 48 absencích.
Konference o budoucnosti Evropy, optimisticky určená všem občanům, prošla do značné míry mimo zorné pole veřejnosti. Může za to zajisté pandemie covidu-19, která znemožnila většinu plánovaných setkání, ale také úskalí tohoto podniku, který lidé vnímali často jako umělý, organizovaný svrchu a byrokratický. Politikové na státní či regionální úrovni vesměs nepomohli. I tak je konečný výplod třeba považovat za podstatně víc než obvyklý výsledek politického kompromisu. V pondělí na něj oficiálně zareagují šéfové unijních institucí a francouzský prezident Emmanuel Macron. A o tom, co s tím vším dál, se bude jednat ve druhém pololetí, tedy pod českou taktovkou. Pro české představitele to bude premiéra, kterou by si zřejmě rádi odepřeli.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
