Karel Barták: EU má program proti koronakrizi se spoustou otazníků do budoucnosti

22. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Summit v Bruselu: zleva Mark Rutte, Charles Michel, Emmanuel Macron a Ursula von der Leyenová

Pravidlo, že k historickým krokům je mnohdy zapotřebí pořádná krize a časová tíseň, se potvrdilo.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Evropská unie má od úterka bezprecedentní finanční nástroj na nápravu ekonomik poničených pandemií koronaviru ve výši 750 miliard eur.

Čtěte také

Má také nový řádný sedmiletý rozpočet na období 2021-27, který obnáší více než bilion eur. Lídři 27 členských států završili čtyři dny dlouhý summit ambiciózní dohodou, která je adekvátní reakcí Unie na dopady koronavirové krize. A ačkoli její dosažení doprovázely velmi ostré spory, nakonec odjížděli z Bruselu všichni spokojeni.

Evropské komisi se podařilo udržet podstatu původního návrhu, který spočívá v tom, že oněch dodatečných 750 miliard si Evropská komise jménem členských států vypůjčí na mezinárodních trzích a pak je bude od roku 2028 po 30 let splácet.

Vděčí za to zejména pevné podpoře ze strany Německa a Francie – kancléřka Merkelová a prezident Macron vedli všechna jednání společně, takže byli jako představitelé dvou největších ekonomik EU schopni vyvinout značný tlak – v tradičním duchu francouzsko-německého motoru, který přitom v posledních letech příliš nefungoval.

Zamotaný text

Čtěte také

Potýkali se zejména se vzdorem pětice menších bohatých severních zemí, takzvaných skrblíků, v čele s Nizozemskem a Rakouskem, kteří zprvu rozhodně odmítali jakékoli společné zadlužení EU.

A pokud by měl být nějaký fond obnovy, říkaly, tak jedině v podobě výhodných úvěrů, nikoli nevratných grantů. Podařilo se jim vyjednat snížení částky určené na dotace z 500 na 390 miliard; tento relativní úspěch jim nakonec stačil s tím, že do dohody prosadily mechanismus umožňující zesílený dohled na způsob, jak budou peníze jednotlivými zeměmi utráceny.

Každá vláda nyní vypracuje program vynakládání prostředků z fondu obnovy, přičemž musí dodržet jistá kritéria – peníze jsou určeny zejména na překonání dopadů pandemie, měly by tedy směřovat do zdravotnictví, sociálního zabezpečení, ale také do investic, pokud možno zelených.

Čtěte také

Normálně plnění takových programů kontroluje Evropská komise; Nizozemsko si však vymohlo, že pokud budou mít podezření, že ta která země neutrácí podle pravidel, mohou samy žádat, aby se tím zabývala Evropská rada. Tento systém, evidentně namířený proti jižním, ale i východním členům EU, obsahuje toxické nebezpečí, že se státy budou podezíravě sledovat a vzájemně na sebe žalovat, což už jsme částečně zažili během oněch 90 hodin trvání tohoto summitu. Je také nepříjemným výrazem nedůvěry Evropské komisi jako nezávislému orgánu. 

Dalším „novým mechanismem“ zavedeným v zájmu dosažení dohody je procedura, která má být spouštěna v případech, kdy některá země nedodržuje zásady právního státu a měla by tudíž být potrestána odepřením evropských dotací. Zamotaný text umožnil premiérům Polska a Maďarska tvrdit, že žádná taková podmíněnost není, zatímco předsedkyně Komise von der Leyenová a další ji tam jasně vidí. Komise má v každém případě vypracovat podrobnosti, což bude úkol pro českou komisařku Věru Jourovou.

Karel Barták

Bude tedy zajímavé sledovat, jak bude Evropská unie své historické rozhodnutí provádět a uplatňovat. Už brzy se jím bude zabývat Evropský parlament a posléze i národní parlamenty všech členských států, protože musí schválit princip záruk za unijní půjčku. Všechny tyto dodatečné povinné etapy jsou potenciálně rizikové. Už proto, že pokud má unie normálně hospodařit od ledna příštího roku, musí být do té doby hotovo.

Autor je publicista

autor: Karel Barták
Spustit audio