Jan Fingerland: O čem Židé mluví, když mluví o AfD
Volby v Sasku-Anhaltsku a vítězství AfD zaujaly všechny obyvatele Německa, včetně tamních menšin. Úspěch strany obviňované z rasismu vyvolal pozornost i u tamní židovské komunity.
Být Židem v Německu je jiné než být Židem kdekoli jinde. Roli hraje nejen dědictví holokaustu a poválečný pokus německé společnosti stát se garantem toho, že se podobné věci nezopakují, ale i skutečnost, že Spolková republika je zřejmě jedinou evropskou zemí, kde se počet Židů v posledních generacích zvýšil. Především díky imigraci, zejména z postsovětského prostoru.
Čtěte také
Německá židovská obec se dělí na generace s odlišnou historickou pamětí – na ty, kdo před rokem 1989 žili na Západě a kdo na Východě; i na „starousedlíky“, a relativně nedávné příchozí. Ti všichni ale pozorují, jak se v řadě německých zemí dere k moci Alternativa pro Německo.
AfD tvrdí, že proti Židům nic nemá. A snaží se prodat jako jediná strana, která je schopna zabezpečit židovskou komunitu proti novým nepřátelům. Tedy – jak sami říkají – „importovaným antisemitům“, rozuměj z Blízkého východu.
A stejně proti krajní levici, která pod heslem „antisionismu“ útočí na Židy, včetně těch německých. Všechny židovské instituce v Německu už dávno fungují výhradně pod neustálým policejním dozorem, už ani tam není pro Židy bezpečno. AfD také tvrdí, že stojí za Izraelem v těžkých časech.
Hluboké znepokojení
Přesto je oficiální židovská reakce na úspěch AfD velmi negativní. Předseda Ústřední rady Židů Josef Schuster vyjádřil zděšení. A třiadevadesátiletá Charlotte Kloblochová, předsedkyně Židovské obce v Mnichově a Horním Bavorsku, uvedla, že nepoznává svou vlast.
Čtěte také
Pravděpodobně vyjadřují obecnější mínění. Němečtí Židé nevnímají AfD jako spojence. Nechtějí se stát fíkovým listem antiimigrační nebo antiislámské rétoriky a politiky AfD.
A samotnou AfD považují za stranu rasistickou a antisemitskou, i když to sama AfD popírá. Všímají si například požadavku, aby Německo přehodnotilo svůj kritický postoj k nacistické minulosti a ukončilo údajné „umělé udržování pocitu viny“.
Řada představitelů AfD používá antisemitské stereotypy, včetně konspiračních teorií, jako je odkudsi z pozadí organizovaná „výměna evropského obyvatelstva“ a systematický dovoz muslimů s cílem „oslabit německou kulturu“ a zavést „multikulturalismus“. Za těmito plány prý stojí lidé označovaní jako „globalisté“, což zní jako každému zájemci srozumitelný kód pro Židy.
Některá z opatření, jako je zákaz obřízek chlapců nebo rituální porážka, míří na muslimy stejně jako na Židy. Židovské organizace poukazují i na nepřátelskou rétoriku vůči dalším menšinám, včetně sexuálních, nebo proti církvím.
Jiné perspektivy
Je tu ještě čtvrtý důvod. Německá židovská komunita se cítí být velmi hluboce spojena s poválečným ústavním pořádkem Spolkové republiky a se základním konsensem v otázkách svobody, demokracie i tolerance. AfD se naopak prezentuje jako síla, která chce tyto pořádky podstatně změnit.
V samotné AfD existuje od roku 2018 skupina, která se označuje za židovské příznivce strany. Jde zřejmě jen o několik lidí, z velké části z řad postsovětských přistěhovalců. Představitelé židovských organizací se od nich distancují a vyslovují pochybnost o tom, zda se skutečně jedná o Židy.
Zaznívá ještě jeden hlas. Ten souhlasí s nutností udržovat „firewall“ proti hrozbě zprava. Jenže dodává, že neexistuje „dobrý“ a „špatný“ antisemitismus, jen stará nenávist, která neustále mutuje a je neméně silná i u části německé levice, i když mluví novým jazykem antikolonialismu. A požár se prý vždy šíří všemi směry.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
