Vyhledat lékaře by měl každý, kdo v nohách cítí bolest nebo tlak, říká primář žilní kliniky Schütz

4. září 2026

Riziko například plicní embolie nebo zánětů zvyšují křečové žíly, tedy onemocnění, kterým podle primáře Žilní kliniky Praha Oty Schütze může trpět i více než polovina lidí nad 50 let. Z většiny za ním stojí genetické predispozice a nezdravý životní styl. „Ve vyspělém světě křečové žíly řeší všude. Byl jsem na přednášce v největší nemocnici v Pekingu, kde mi ukazovali pacienty, kteří vypadají úplně stejně jako u nás,“ říká Schütz v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Čtěte také

Více na pražskou kliniku ovšem dochází ženy. Mimo jiné i kvůli těhotenství nebo hormonálnímu cyklu jsou na onemocnění náchylnější, navíc jsou pro ně častější i estetické důvody.

Vyhledat lékaře by podle Schütze měl kdokoliv, kdo v nohách cítí bolest, svědění, tlaky, pálení nebo noční křeče. „Současně s tím přichází i to, že ty žíly jsou vidět. Jakmile se na noze objeví trochu rozšířené žíly, je vhodné zajít za lékařem. Ideální jsou i preventivní kontroly,“ dodává.

Velkým rizikovým faktorem je podle něj nadváha. Ke vzniku může přispět i dlouhé sezení či stání, pomoct naopak může abstinence od kouření, pohyb a sport.

Pro lidi náchylné na křečové žíly radí také kompresní punčochy: „U všech křečových žil jsou jako preventivní konzervativní postup zcela zásadně doporučovány.“

Čtěte také

„Kvalitní kompresní punčochy mají největší stah dole u kotníku, a pak směrem nahoru podle žilního gradientu se tlak snižuje. Způsobuje to, že žíly jsou zmáčklé, nemusí docházet k trombózám a ke stálému rozšiřování křečových žil,“ vysvětluje primář.

Upozorňuje ale, že na různé problémy existují různé druhy kompresních punčoch: „Pro křečové žíly se doporučuje druhá kompresní třída, pro lymfatické otoky je to třetí až čtvrtá třída. Je i první kompresní třída, to jsou podpůrné punčochy. Ty se mohou nosit také, ale nemají ten hlavní efekt, který má druhá třída.“

Dovnitř a ven

Žilní klinika Praha provozuje takzvané jednodenní operace, po nichž pacienti mohou nemocnici opustit bez nutnosti delší péče. Metodu se naučil na jedné z mnoha zahraničních stáží na King's College v Londýně.

Čtěte také

„Další z pozitivních věcí, které jsem si přinesl ze stáže, byl i způsob anestezie s novými anestetiky, které u nás před revolucí nebyly ani známé, ani dostupné,“ doplňuje s tím, že na vše dohlíží specialista z oboru.

Pacient díky tomu stráví v nemocnici většinou necelý půlden: „Spočítali jsme to tak, že tam průměrně je šest hodin. Po operaci může domů, ale musí mít doprovod a musí do druhého dne být s někým.“

„Máme také zajištěno, že když nemá nikoho, nebo když je hodně zdaleka, tak u nás může přespat,“ ujišťuje Schütz.

Celé Hovory si poslechněte na začátku článku. Moderuje Vladimír Kroc.

autoři: Vladimír Kroc , dci
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.