Babiš měl na summitu jediný cíl: dostat víc peněz, a to splnil, komentuje Houska

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Summit v Bruselu: zleva Angela Merkelová, Adrej Babiš a Charles Michel

Historický den pro Evropu, přelomový okamžik. Tak lídři zemí Evropské unie hodnotí dohodu o vytvoření fondu obnovy ve výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) na pomoc koronavirem zasažené ekonomice. Česko bude moci na nastartování ekonomiky z fondu vyčerpat v přepočtu 230 miliard korun, dalších 410 miliard si pak bude moci za velmi nízký úrok půjčit.

„Při započtení peněz z víceletého finančního rámce Unie si Česko bude moci sáhnout až na 960 miliard korun, oproti původnímu návrhu se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) podařilo vyjednat 42 miliard korun navíc, a to hlavně v kohezní politice,“ hlásí zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk.

K dohodě došlo rychle. Navzdory tomu, že bez pár desítek minut to byl nejdelší summit Evropské unie.
Ondřej Houska

Redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska mezi vítěze summitu řadí německou kancléřku Angelu Merkelovou, která učinila zásadní obrat ve své politice.

„Dlouho prohlašovala, že neexistuje, aby se pomáhalo prostřednictvím nevratných dotací. Ale když viděla brutální hloubku hospodářské krize, která se valí do Evropy, tak v ní převládl dojem, že německá prosperita je úzce svázaná s evropskou,“ soudí.

Vítězem je podle Housky i Andrej Babiš, který do Bruselu přijel s jasným cílem říci si o více peněz a ty dostal: „Můžeme si o tom myslet své, ale tak se chovali všichni dosavadní premiéři. Česko prostě není zemí, která by se nějak podílela na utváření Evropské unie,“ dodává.

Podle ekonoma Petra Zahradníka ovšem fond pro Česko až tak výhodný není – prostředky na transformaci uhelného a těžkého průmyslu totiž byly výrazně seškrtány. Českým vyjednavačům se ovšem podařilo vyjednat dodatečných 1,55 miliardy eur ve prospěch kohezního fondu.

Unii je třeba reformovat

Podmínkou pro čerpání dotací je dodržování principů právního státu, na čemž trvaly státy, které jsou čistými plátci, ale proti bylo Polsko a Maďarsko. Oba státy nyní slaví, protože výslovná zmínka o vládě práva z textu dohody zmizela. Kompromisem ovšem je, že o případných korekcích se nebude rozhodovat jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou.

Dohodu nyní musí schválit Evropský parlament a podle jeho někdejšího místopředsedy Pavla Teličky (HLAS) to nebude jednoduché. Očekává ale, že díky „konstruktivním frakcím“ nakonec projde.

„Logicky tu budou politici typu Jana Zahradila, kteří budou kritizovat, torpédovat a vyvolávat vášně, protože pro ně je fakt, že došlo k dohodě a prohloubení evropské integrace, špatnou zprávou. Ukazovali Unii v krizi, ale realita je odlišná,“ podotýká bývalý český eurokomisař.

Dohoda se podle Teličky zrodila zásluhou několika politiků, předcházelo tomu ovšem vzájemné vydírání a třetí plochy. „Budeme muset zefektivnit fungování evropských institucí. A především Evropské rady, která je velmi často zablokovaná,“ upozorňuje.

Hosty speciálu byli:

Pavel Telička – bývalý eurokomisař a bývalý místopředseda EP, předseda hnutí Hlas
Ondřej Houska – komentátor HN
Vendula Karásková – Asociace pro mezinárodní otázky
Petr Zahradník – ekonom, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu

Spustit audio

Odebírat podcast

Související