Babiš měl na summitu jediný cíl: dostat víc peněz, a to splnil, komentuje Houska

„Při započtení peněz z víceletého finančního rámce Unie si Česko bude moci sáhnout až na 960 miliard korun, oproti původnímu návrhu se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) podařilo vyjednat 42 miliard korun navíc, a to hlavně v kohezní politice,“ hlásí zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk.

K dohodě došlo rychle. Navzdory tomu, že bez pár desítek minut to byl nejdelší summit Evropské unie.
Ondřej Houska

Redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska mezi vítěze summitu řadí německou kancléřku Angelu Merkelovou, která učinila zásadní obrat ve své politice.

„Dlouho prohlašovala, že neexistuje, aby se pomáhalo prostřednictvím nevratných dotací. Ale když viděla brutální hloubku hospodářské krize, která se valí do Evropy, tak v ní převládl dojem, že německá prosperita je úzce svázaná s evropskou,“ soudí.

Čtěte také

Ondřej Houska: Státy EU se domluvily na mimořádném rozpočtu na zmírnění dopadů pandemie

Vítězem je podle Housky i Andrej Babiš, který do Bruselu přijel s jasným cílem říci si o více peněz a ty dostal: „Můžeme si o tom myslet své, ale tak se chovali všichni dosavadní premiéři. Česko prostě není zemí, která by se nějak podílela na utváření Evropské unie,“ dodává.

Podle ekonoma Petra Zahradníka ovšem fond pro Česko až tak výhodný není – prostředky na transformaci uhelného a těžkého průmyslu totiž byly výrazně seškrtány. Českým vyjednavačům se ovšem podařilo vyjednat dodatečných 1,55 miliardy eur ve prospěch kohezního fondu.

Unii je třeba reformovat

Podmínkou pro čerpání dotací je dodržování principů právního státu, na čemž trvaly státy, které jsou čistými plátci, ale proti bylo Polsko a Maďarsko. Oba státy nyní slaví, protože výslovná zmínka o vládě práva z textu dohody zmizela. Kompromisem ovšem je, že o případných korekcích se nebude rozhodovat jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou.

Čtěte také

Petr Šabata: Na summitu vyšlo najevo, jak je Visegrád nebezpečný

Dohodu nyní musí schválit Evropský parlament a podle jeho někdejšího místopředsedy Pavla Teličky (HLAS) to nebude jednoduché. Očekává ale, že díky „konstruktivním frakcím“ nakonec projde.

„Logicky tu budou politici typu Jana Zahradila, kteří budou kritizovat, torpédovat a vyvolávat vášně, protože pro ně je fakt, že došlo k dohodě a prohloubení evropské integrace, špatnou zprávou. Ukazovali Unii v krizi, ale realita je odlišná,“ podotýká bývalý český eurokomisař.

Dohoda se podle Teličky zrodila zásluhou několika politiků, předcházelo tomu ovšem vzájemné vydírání a třetí plochy. „Budeme muset zefektivnit fungování evropských institucí. A především Evropské rady, která je velmi často zablokovaná,“ upozorňuje.