Tereza Němečková: Ruská dezinformační stopa v Africe. Vede až k Ceutě?
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že existují náznaky zapojení Ruska a Izraele do šíření dezinformací v souvislosti s migrační krizí, která na konci července zasáhla španělskou exklávu Ceuta. Obě země toto obvinění razantně odmítly. Co ale víme o ruském dezinformačním působení v Africe, respektive o jeho zapojení do migrační krize v Ceutě?
Analýzy španělského deníku El País nebo fact-checkingové organizace Maldita.es ukázaly, jak velkou roli hrály sociální sítě a šíření dezinformací o „otevřené bráně do Španělska“ mezi lidmi, kteří se na konci července vydali směrem k Ceutě.
Čtěte také
Vedle této komunikace se ale velmi brzy rozběhla i druhá informační vlna, která byla určena především evropskému publiku.
Britský deník Guardian přinesl článek, odkazující se na analýzu protidezinformační organizace 411, kde popsal, jak účty spojené s ruským telegramovým kanálem Rybar a proruskou sítí Pravda zesilovaly krajně pravicový výklad událostí z Ceuty jako koordinovaného „útoku“ migrantů a přidávaly k němu islamofobní a antisemitské konspirační teorie.
Během několika hodin se tyto narativy objevily hned v sedmi jazycích a už 1. srpna zaznamenaly během šesti hodin přes 700 tisíc zhlédnutí.
Rychlejší mobilizace
Oproti podobné migrační krizi v Ceutě v roce 2021 byla tentokrát mobilizace přes sociální sítě výrazně rychlejší. Guardian mluví o vzniku jakési „informační superdálnice“, tj. o síti kanálů a účtů, která dokáže skutečnou událost rychle převzít, zasadit do osvědčeného politického rámce, přeložit do několika jazyků a nabídnout různým skupinám publika.
Čtěte také
Z migrační krize na hranici Afriky a Evropy se tak během několika málo hodin stalo domácí politické téma o migraci, islámu, či neschopnosti EU chránit svoje vnější hranice hned v několika evropských zemích. Ostatně vzpomeňme, jak rychle tyto narativy přebírali i někteří čeští političtí reprezentanti.
Výrok premiéra Sáncheze o možném zapojení Ruska do dezinformační kampaně kolem migrační krize v Ceutě budou snad následovat i konkrétní důkazy. Už dnes ale víme, že Rusko využívá dezinformační nástroje v Africe řadu let, zejména v zemích, kde zároveň buduje svůj politický, ekonomický a bezpečnostní vliv.
V Mali, Burkina Fasu, Nigeru či Středoafrické republice se informační kampaně prolínají s působením Wagnerovy skupiny, či dnes struktur Africa Corps napojených na ruské ministerstvo obrany. Cílem kampaní je mimo jiné oslabování západního vlivu, podpora režimů spolupracujících s Moskvou a prezentace Ruska jako alternativy ke koloniálnímu Západu.
Výsledek kampaní
Čtěte také
Podle Africa Center for Strategic Studies bylo Rusko v roce 2024 spojováno s 80 dezinformačními kampaněmi ve více než 22 afrických zemích, tedy téměř se 40 procenty všech zaznamenaných kampaní na kontinentu. Jedním z ruských vlivových nástrojů je platforma African Initiative, založená v roce 2023, která se prezentuje jako informační most mezi Ruskem a Afrikou.
Šířila například nepravdivá tvrzení o podílu západních farmaceutických společností na šíření nemocí v Africe nebo narativ, že Spojené státy přesunuly biologické laboratoře z Ukrajiny na africký kontinent. Rusko přitom není jediným zahraničním aktérem, který zde informačně působí; aktivní jsou také Čína nebo státy Perského zálivu.
A jaký je výsledek těchto kampaní? Podle Africa Center for Strategic Studies se ruské dezinformační působení promítá do politického prostředí řady afrických zemí a přispívá k oslabování demokratických institucí. Politická nestabilita přitom dále prohlubuje problémy, které mohou část obyvatel motivovat k emigraci.
Ostatně podle marockých úřadů byli mezi migranty, kteří pronikli do Ceuty, i obyvatelé zemí Sahelu. Dopad na veřejné mínění je však nerovnoměrný. Zatímco podle Afrobarometru hodnotí ruský vliv pozitivně v průměru zhruba třetina Afričanů, v Mali je to téměř 90 procent a více než 70 procent tamních respondentů se přiklání k Rusku také v jeho válce proti Ukrajině.
Tyto postoje samozřejmě nelze vysvětlovat pouze dezinformačními kampaněmi. Ukazují ale, že zejména v části Sahelu se Rusku podařilo už vybudovat obraz alternativy k Západu, k čemuž jeho dlouhodobé informační působení přispívá. A politický vývoj v Mali, Burkina Fasu či Nigeru zároveň ukazuje, jak výrazně zde v posledních letech oslabila pozice Evropy, či obecně Západu.
Autorka je vedoucí Centra pro studium Afriky Metropolitní univerzity Praha
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
