„S pomocí majestátního Boha a proroka jsme porazili bezbožné!“ Uplynulo 500 let od bitvy u Moháče
Pohled na pláň kousek za jihouherským městem Moháč odpoledne 29. srpna 1526 musel být strašlivý. Bahnitý terén planiny na březích Dunaje byl poset těly zhruba 30 tisíc padlých vojáků a tisíců koní. V bažinách, o které v těchto místech nebyla nouze, dohasínal život mladého českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Právě tu skončila bitva, ve které se proti sobě postavila vojska osmanského sultána Sulejmana Nádherného a uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského.
„Bitva samotná nebyla nijak dlouhá,“ říká v pořadu Historie Plus Zdeněk Munzar z Vojenského historického ústavu v Praze.
Čtěte také
„Celá trvala asi dvě hodiny. Jak to přesně probíhalo, je otázka. Co víme určitě, je, že k hlavnímu střetu došlo k odpoledních hodinách, v okamžiku, kdy Turci sestupovali ze svahu ke královskému vojsku. Uherský velitel Tomori se rozhodl tohoto tureckého manévru využít k útoku.“
Ten byl úspěšný, následné kroky se už ale nepodařily. Královské rytířské jezdectvo totiž narazilo na janičáře, elitní tureckou pěchotu vybavenou převážně palnými zbraněmi. Střet středověké jízdy s novověkou palebnou silou skončil porážkou Ludvíkovy armády.
Zatlačit ty podlé psy…
Osmanský sultán Sulejman Nádherný si o střetu rytířů s janičáři napsal: „Divize našich janičářů vystřelila třikrát čtyřikrát z pušek a snažila se zatlačit ty podlé psy. Nakonec islámský lid s pomocí majestátního Boha a proroka odrazil bezbožné, a když už neměli sílu znovu zaútočit, roztrhal je jako pes. Ten urputný boj a zabíjení jde jen stěží popsat. Asi 4 tisíce jezdců a 5 tisíc pěšáků šlo přímo do pekla.“
Čtěte také
Na křesťanské straně padlo kolem 15 tisíc vojáků, na osmanské ovšem zhruba stejně. Osmani vzali do zajetí na dva tisíce lidí, mezi nimi mnoho příslušníků uherské šlechty. Dva dny po bitvě je sultán nechal hromadně popravit. Masakru podle svého deníku přihlížel ze zlatého trůnu, zatímco ukrutně lilo.
Následky byly dalekosáhlé. Jednak byly decimovány uherské elity: na bojišti, při útěku v močálech nebo při popravě zajatců přišlo o život opravdu velké množství šlechticů. Za další se Osmanům otevřela cesta dál do Evropy, takže došli až do Budína – uherského hlavního města, a ten vypálili. Okupovali části Uher a odvlekli do otroctví tisíce lidí.
Nástup Habsburků
Ale především – při útěku z moháčského bojiště se v močálech, kde do Dunaje ústí potok Csele, utopil český a uherský král Ludvík Jagellonský. A ten neměl potomky. Uherská a česká koruna byly tedy volné.
Čtěte také
Ujal se jich Ferdinand I. Habsburský, dosavadní rakouský arcivévoda, a zahájil tak 400 let trvající vládu Habsburků nad střední Evropou.
Jak se mu to povedlo? O tom si se Zdeňkem Munzarem z VHÚ a historikem Vilémem Zábranským z Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem povídáme v dalším vydání Historie Plus. Poslechněte si celý pořad.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
