Ivan Hoffman: Angličtináři

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ministryně financí Alena Schillerová
0:00
/
0:00

Když jsem se v roce 1992 poprvé v životě octnul v Londýně, ze všeho nejvíce mne zaskočilo, jak tam všichni mluvili plynně anglicky!

Napadlo mne tenkrát, že vědět to o 20 let dříve na gymnáziu, kde jsem z angličtiny odmaturoval, byl bych se ten cizí jazyk snažil naučit. Učit se ale řeč, ve které se sice zpívá, ale není si v ní s kým popovídat?

Že se to dnes u nás hemží mladými angličtináři, je dáno tím, že se otevřely hranice a rodiče zaplatili dětem studia ve světě, aby z nich vyrostlo něco lepšího. Tím jsme si ovšem my staří moc nepomohli.

Jedna taková mladá angličtinářka zrovna zesměšnila političku, která by mohla být její matka, když na ni spustila anglicky. Jelikož jsem nerozuměl otázce, nevadilo mi ani, že se paní Schillerová k angličtinářce otočila zády a nedošlo na odpověď. Ale ten osten! Ten nešlo přehlédnout.

Hodnej pejsek

Není moc pravděpodobné, že po tomto extempore už bude český volič kvůli Bruselu volit výhradně angličtináře. Navíc to po brexitu nedává smysl.

Aktuálnější je peskovat politiky za jejich nedostatečnou němčinu. Anebo za tragickou francouzštinu. Nemluvě o tom, že pořídit expertovi na finance tlumočníka je rozumnější, než chtít od angličtináře, aby se stal expertem na finance.

A pokud platí, že jsme si v Bruselu všichni rovni, z principu by tam naši politici měli mluvit česky. Samozřejmě srozumitelně a spisovně, aby to jejich partnerům šlo bez problémů přeložit.

No a pak tu máme rčení „kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem“. Je třeba si uvědomit, že snad lze být několikrát sám sebou, ale určitě nelze být v každém jazyce někým jiným. Mimochodem, zcela postačí být sebou jednou. Na čem záleží, je být sebou řádně, doopravdy. Být víckrát člověkem je výhra, je-li člověk chytrý. Naopak je tragédie, když je člověk vícekrát pitomcem.

Ivan Hoffman

Ale zpět k těm našim dnešním světákům angličtinářům a angličtinářkám, kterým jsme pro legraci. Nic proti tomu, že jsou dvakrát člověkem, ale potíž je s vnoučaty, které už česky umí říct jenom „hodnej pejsek“ a „ahoj babi“. Na rozdíl od nás se to drobotisko ve světě domluví. Je ale trochu škoda, že se už nedomluví s námi.

Autor je komentátor Deníku