Scherf: Pojede Zelenskyj do Moskvy? Ukázal by, že je ochoten riskovat vlastní život a důstojnost
Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle zvláštního amerického zmocněnce Steva Witkoffa významně pokročily a Kreml znovu pozval Volodymyra Zelenského na jednání. Ukrajinský prezident ale v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že cílová rovinka je nejtěžší a není jasné, zda je k výsledku jen kousek. „Ani jedna strana nechce vůči Donaldu Trumpovi vypadat jako ten, kdo stojí v cestě míru. Zda budou ochotné dělat nutné ústupky, je ve hvězdách,“ míní analytik Filip Scherf.
Pozvání Zelenského do Moskvy je podle analytika, který působí na univerzitě ve skotském St Andrews, třeba vnímat především jako signál americkému prezidentovi, který to může vnímat jako legitimní požadavek. Z hlediska ukrajinské hlavy státu by ale mohlo jít o značně potupný krok, nehledě na otázku bezpečnosti, byť ji už přislíbil poradce Kremlu Jurij Ušakov.
Čtěte také
„Pokud by to Rusko nedodrželo, šlo by o extrémní krok. Ale připomenu, že Spojené státy velmi nedávno unesly úřadující hlavu jiného státu a vytvořily precedent, který by Rusko mohlo následovat. A z jeho pohledu byl venezuelský prezident Nicolás Maduro legitimnější než Zelenskyj,“ podotýká.
Ruskem připravenou past by prý ale Zelenskyj mohl otočit proti ní, pozvání přijmout, přijet do Moskvy a říct, že je připraven dojednat mír, čímž by břímě morální i praktické odpovědnosti přenesl na Kreml. Kromě odvahy by to ale vyžadovalo i zdařilo komunikační strategii ze strany Ukrajiny.
„Museli by zejména Spojeným státům ukázat, že je Zelenskyj ochoten riskovat vlastní život a důstojnost, aby byl mír. A jediný, kdo tomu brání, je Rusko. Což je pravda, ale není to skutečnost, kterou vnímá Washington,“ dodává analytik.
Konec na obzoru?
Rusko mezitím pokračuje v bombardování energetické infrastruktury a civilního obyvatelstva, aby vytvořilo tlak na ukrajinskou vládu. Donald Trump sice uvedl, že mu jeho ruský protějšek Vladimir Putin slíbil, že nebude týden útočit na Kyjev a další města, Rusko to ale oficiálně nepotvrdilo a Spojené státy podle Scherfa nemají nástroje, jak ho donutit ke změně chování.
Čtěte také
„Ta přestávka může být velmi krátkodobá, třeba po dobu jednání. Dlouhodobě by ale byla proti vyjednávací strategii Kremlu. Putin spoléhá na to, že doba pozornosti, kterou Trump udrží u jednoho tématu, není nekonečně dlouhá,“ komentuje.
Podle experta zbývá vyřešit celá řada otázek týkajících se území, bezpečnostních garancí a velikosti ukrajinské armády, statusu ruštiny a ruskojazyčného obyvatelstva, zrušení protiruských sankcí nebo rozmrazení ruských aktiv.
„V těchto oblastech obě strany mají nadále protichůdné názory a k dohodě bude třeba kompromis. A obě daly v minulosti najevo, že mnohé z nich nejsou ochotné udělat,“ konstatuje.
Čtěte také
Za velký posun považuje to, že jednání probíhají napřímo a Rusko do nich vyslalo delegaci na vyšší úrovni než dříve. Režim navíc v posledních týdnech víc než kdykoliv po roce 2022 dává domácímu publiku najevo, že chce válku ukončit.
„Rusko je pod demografickým, ekonomickým tlakem, konflikt přinesl ohromné hospodářské i lidské oběti, ale právě proto musí z pohledu Rusů skončit vítězstvím. Zároveň Kreml sám sobě dramaticky zmenšil manévrovací prostor, kam může ustupovat. A to je začarovaný kruh, proč se jednání vlečou a ke kompromisům nedochází,“ shrnuje.
O co Rusku podle Scherfa na Ukrajině jde, když ne o získání okupovaných území? Poslechněte si celý rozhovor v IntQerview Plus.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
