Ivan Hoffman: Ve víru nevědomosti
Nevědomost neomlouvá, ale také hříchu nečiní. Díky tomu je nevědomost současně nebezpečná i milosrdná.
Když dnes nevíme, co si myslet o budoucnosti našeho světa, protože nevíme, co s ním provedla či provede celoplanetární karanténa, jde o nevědomost plnou obav i nadějí.
Čtěte také
Skeptik řekne „zbytečných“ obav a „marných“ nadějí, neboť je smířen s tím, že budeme zavlečeni zpět do kolabujícího světa, který jsme trpěli, protože jiný k mání nebyl. Optimista se naopak nevědomosti neumí nabažit, neboť slibuje změnu k lepšímu.
Návrat k tomu, co je pryč, i když to nikdo formálně nezrušil, se zdá být nepravděpodobný. Sice se nakonec po konci provizoria dočkáme normálního světa, ale už bude normální jinak.
Toho dobrého, co přežije karanténu, si budeme vážit, a k tomu, co nám nechybělo, se nebudeme vracet. Karanténa nás tedy obohatí i osvobodí. Naše budoucnost bude bohatší o poznání nesamozřejmosti lidského kontaktu.
První obětí války je pravda
Už teď jsme si vzácnější. Jsme také více na živu, což je emoce těch, kteří přežili. Budoucnost je bonus a nějakou dobu teď o ni budeme pečovat, než nám zevšední. Mít budoucnost je dar.
Čtěte také
Ne všechno, co jsme se světem prováděli, má budoucnost. Protože ale nevíme, co zanikne, naše adaptace na nový svět, ať už postpandemický, anebo setrvale pandemický, bude pozvolná, postupně se v tom příštím naučíme chodit. Potkala nás nečekaná šance zbavit se starých závislostí nebo uskutečnit staré sny. Zda tu šanci využijeme, anebo promarníme, závisí ve značné míře na nás.
Nevědět, co bude, je přirozené. Horší je nevědět, co bylo. Důvod naší karantény je obestřen temnými náznaky, že se nejedná o náhodu a možná ani o nehodu. Přibývá naštvaných vědců a lékařů, kteří říkají, že tady jde více o peníze než o zdraví.
V některých zemích se pochybuje o důvěryhodnosti statistik manipulovaných údajně kvůli platbám od pojišťoven. Experti se přou, jestli karanténa zachraňuje životy, anebo nám nebezpečně snižuje imunitu. Je zde podezření, že se bagatelizuje účinnost už existujících levných léků, aby poptávka vznikla po jiných, na které bude zlatý důl mít patent.
A pak je tu vědecký názor, že vir, který nám jde po krku, může do dnešní podoby zmutovat i mimo laboratoř, tedy přirozeně. Postačí prý na to 800 let.
Říká se, že první obětí války je pravda. Jsme-li s koronavirem ve válce, jak někteří politici tvrdí, hodně se tím vysvětluje. Ve víru nevědomosti je možné všechno. Tedy i nic.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.