Ivan Hoffman: Bojovnice shamo
Stejně jako diskuse, zda byla dříve slepice, anebo vejce, nemá řešení ani spor, zda jsme více ovlivněni genetikou, nebo výchovou.
U bojovnice shamo, původem z Číny a Thajska, se ale ví, že z ní dravce s bojovým vyzývavým vzpřímeným postojem vychovali Japonci.
Čtěte také
Když se pak ale zabiják vyšlechtěný ke kohoutím zápasům na život a na smrt dostal do Evropy, stal se výstavním krasavcem. Slepičím modelem. Jenomže s geny zabijáka. Kohout shamo se prý nesnese ani s vlastním bratrem. A kohouta mohutné brahmánky prý zlikviduje do dvou minut.
Žijeme v době, kdy je rozumné cokoli, co slyšíme nebo čteme, dělit třemi. Co je pravdy na genetické predisposici kohouta shamo k boji, anebo na tom, že svou agresivitu ve změkčilé Evropě pozbyl, se raději přesvědčím na vlastní oči.
Stane se tak poté, co dospějí roztomilá kuřátka shamo, sdílející nyní u nás v šesti týdnech společný prostor se stejně milými brahmánčaty. Na kohoutí zápasy ale u nás nedojde. Přežijí všichni. Jen se ještě neví, jestli spolu, nebo zvlášť.
Na prahu velkého dobrodružství
Jedno prý má krvežíznivý shamo s něžným indickým obrem brahmánem společného: mají rádi člověka. Zda je to pravda, si rovněž do roka ověříme pokusem – omylem, nicméně láska k člověku není důvodem, proč tu jsou.
Čtěte také
Především chceme zjistit, jestli přítomnost zavalité brahmánky a hrozivě vzpřímeného bojovníka shamo odradí jestřába, který k nám místo na hraboše létá na perličky, hedvábničky a araukány.
Někdo tvrdí, že při pohledu na slepičího zabijáka přejde jestřába chuť na domácí drůbeží, jiní jsou skeptičtí a píší, že tohoto chráněného jestřábího netvora odradí jedině brokovnice.
Já si optimisticky říkám, že je-li dnes možné vyvinout geneticky cosi, co se tváří být polévkou z netopýra, proč by nešlo vychovat dobrým slovem ideální slepici, která by přemohla jestřába a současně by se živila myší a hrabošem?
Nacházím se na prahu velkého dobrodružství. Bojovníkovi shamo trvá dva roky, než úplně dospěje. To je časové okno, ve kterém by se měl naučit dovednostem, které zachrání mnoho slepičích životů. A jako bonus půjde po krku hrabošům, co jdou stromům po kořenech a nám po kořenové zelenině.
Něco mi říká, že budeme s bojovníkem shamo dobrý tým.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
