Ivan Binar: Mandát
Když jsem v polovině 70. let vyzvedal naši Markétku ze školky, když jsem jí v šatně pomáhal do botiček, pozvedla ručku a ukázala na rozměrný plakát přes celou nástěnku. Byly tam fotografie odhodlaných žen a mužů rozmanitého věku. „To jsou, táto, naši nejlepší!“ zahlaholilo mé dítko čtyřletým hláskem s důrazem na slovo nejlepší. Schylovalo se k volbám a na obrázcích byli kandidáti na poslance do zastupitelských orgánů a parlamentu.
Budou zvoleni, protože si je vybrala komunistická strana, protože je na ně spolehnutí. Protože to jsou naši nejlepší.
Čtěte také
Účast bývala téměř stoprocentní a k voličům, kteří se nedostavili, dostavila se volební komise a hrozivě zachrastila volební urnou. Všichni kandidáti byli zvoleni. Protože to byli naši nejlepší. Věděl to každý, i dětičky ve školce to věděly. A naše Markétka mi to pověděla.
Jaké bylo poslání zvolených poslanců? Nezastupitelné! Čas od času se rozjeli do Prahy na zasedání a tam odhlasovali, co bylo k odhlasování, co pro ně k hlasování připravila komunistická strana. Byla to taková podivná hra na demokracii.
Kdyby tehdejší poslanec získal stipendium od sovětských soudruhů a odjel na půl roku do Moskvy studovat Leninův odkaz budoucím generacím, nikdo by jej v parlamentu nepostrádal. Ostatní poslanci by to, co je k odhlasování, odhlasovali i za něj.
Plané gesto
Dneska už si na demokracii nehrajeme, dnes už ji máme a posláním poslance je služba voličům. Byl zvolen proto, aby je zastupoval, aby hájil jejich zájmy, pracoval na zákonech lidem prospěšných, předkládal je a diskutoval o nich, navrhoval změny ku prospěchu těch, kteří ho pověřili.
Čtěte také
Dali mu mandát, což znamená příkaz, zplnomocnění. Poctili ho důvěrou, protože uvěřili, že právě on je tím člověkem, který je bude svědomitě zastupovat, a že osobní věci po dobu svého mandátu odsune stranou. Je to činnost na plný úvazek.
Poslanec, který se svým voličům vzdálí z dohledu, nemůže svůj úřad řádně vykonávat.
Zříct se poslaneckého platu ve prospěch potřebných, když si na půl roku někam odskočí, je pouze planým gestem. Nebylo by lepší navrhnout, projednat a odhlasovat zákon chudým ku prospěchu?
Myslím, že poslanec parlamentu by neměl sedět jedním zadkem na dvojích hodech, které jsou od sebe vzdáleny na šířku oceánu.
Autor je spisovatel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
