Ivan Binar: Čtyři Mařenčina štěstí

30. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Páv, Hubenov

„Dneska jsem měla čtyři štěstí!“ chlubila se Mařenka, když se vrátila s rozsvícenýma očima z procházky s babičkou. A začala vypočítávat: „Krmila jsem páva Ferdu, našly jsme zamřížovanou chodbu do podzemí, očuchal mě pes a za čtvrté: V parku roste zlatej strom!“ Čtyři štěstí v jednom odpoledni! A zítra Mařenku zas nějaké štěstí bezpochyby potká. Ale vždyť by to mohl být návod: předškolní děcko nám tu sděluje, jak bychom se měli stavět k životu. 

Také my dospělí bychom si rádi kus toho štěstí utrhli. Hrajeme o peníze, sázíme, riskujeme, držíme palce, abychom štěstí přivolali a mohli je mít pro sebe.

Čtěte také

Jenže to není vůbec jisté a ta Mařenčina štěstí přece nám dospělým, rozumným a důstojným lidem štěstí nepřinesou. Přece se nebudeme zabývat dětskými nápady, nemáme čas na takové pošetilosti… My dospělí se zabýváme důležitějšími problémy, třeba fungováním zeměkoule.

Ale pravda, moc nám to od ruky nejde. Ledva ráno otevřeme noviny, rádio nebo oblíbený server v počítači, už to na nás vybafne: pandemie koronaviru, novodobí diktátoři, zoufalí uprchlíci, změna klimatu a její následky...

Co si počít s bubáky

Moc tomu fungování zeměkoule nerozumíme, i když jsme dospělí. Občas nás popadne úzkost, strach z neznámého, z toho, co nás čeká; zítřka se bojíme. Jak bude vypadat, co nám přinese? Se včerejšími strašidly jsme se srovnali, těch se už nebojíme, ty máme za sebou.

Čtěte také

Někdy na ně dokonce s nostalgií vzpomeneme: Na srpy, které užínaly výhonky svobodného myšlení, na kladiva zatloukající naše tužby do země, na zemi obehnanou ostnatým drátem, kde jsme žili nebo odtud riskantně prchali. – Vždyť zas tak hrozné to nebylo, když jsme to ve zdraví přežili.

Ve zdraví? Zdrávi na těle snad, ale co dušička? Aniž si to připouštíme, včerejší strachy v nás brázdu vyoraly.

Přesto jsme i tenkrát prožívali šťastné chvíle: Pávi pokřikovali, tajemné podzemní chodby lákaly, psi nás očuchávali a na podzim se ze stromů zlato sypalo. Člověk už je tak udělán, aby ho i v té největší bídě a mizérii potkávalo štěstí.

Ivan Binar, spisovatel a překladatel

Až se budeme bát, cože nám ten zítřek zase přinese, počkejme si, až se stane dneškem. Naše obavy se rozplynou a včerejší strach přestane být strachem.

Třeba nás při tom napadne, co si počít s bubáky a taky se sebou, jaký užitek můžeme té naší pomatené zeměkouli přinést.

Autor je spisovatel

autor: Ivan Binar
Spustit audio