Ivan Binar: Jmelí

5. prosinec 2019

Největší audioportál na českém internetu

Jmelí je opředeno mnoha pověrami a mýty | Foto: pixabay.com

Na dohled jsme měli jabloň, jabloňku nízkou s jablky snadno dostupnými.

Nikomu nepatřila, osamocena rostla na mezi, kterou komunisti zapomněli rozorat, když meze rozorávali. Na rozoraných rodných lánech se i dneska tuze daří nenahraditelné řepce olejce.

Čtěte také

Vedle jablek vyrašilo ve větvích jmelí bílé, stálezelený keřík z čeledi santálovitých; nenahraditelná součást kouzelného nápoje druida Panoramixe. Díky němu – jak známo – dostávali římští okupanti od statečných Galů v čele s Asterixem a Obelixem pěkně na frak.

V dnešních časech bez druidů a dobyvačných Římanů se stalo jmelí nezastupitelnou rekvizitou Vánoc. Kdo není o Štědrém dni políben pod snítkou jmelí, tomu štěstí uteče do neznáma.

A tak jsme se radovali, že máme štěstí na dohled a každým rokem si ho kus uškubli. Jiní za to musí platit. Přesto jmelí neubývalo, ba naopak. Zelené keříky bujněly, rozrůstaly se do šíře a do krásy.

Štěstí nepřinese

Zatímco se jmelí ve větvích dařilo, jeho čiperných trsů přibývalo, jabloňka chřadla. Nebylo to hned, netrvalo to týdny ani měsíce, nýbrž roky – a jabloňka uchřadla docela. Toho jara se ve větvích nenalily pupeny, listy se nerozvinuly a květy nevykvetly. Zelené trsy parazita se zmocnily celé koruny a zpupně hlásaly svůj triumf do kraje – totální vítězství nad smířeným hostitelem. Pyrrhovo vítězství.

Čtěte také

Samozřejmě Pyrrhovo! Čím se teď bude živit zpupné jmelí, když svého trpělivého živitele zahubilo, když si podřezalo příslovečnou větev pod sebou? Zežloutlo, seschlo a také zahynulo. Takto skončí po právu každý parazit, domníval jsem se bláhově.

Jenže v časech prosperity přilétali sem ptáci, drozdi a brkoslavové, pochutnávali si na bílých lepkavých kuličkách plodů a s trusem roznášeli semínka jmelí po celém kraji. V listopadu opadalo listí z listnáčů, a přesto zůstaly stromy zelené: stále zelené, obsypané chomáči jmelí plného chuti do života.

Parazituje na lípách, javorech, akátech a hlohu, nebojí se ani jehličí, troufne si už i na borovice a jedle. Z domovské Evropy se jmelí vydalo přes oceán a dorazilo až do Britské Kolumbie v Kanadě.

Ivan Binar, spisovatel a překladatel

U nás je máme všude. Už nemusíme snítky vánočního jmelí kupovat. Stačí, když se políbíme pod nejbližším stromem. Obávám se však, že kýžené štěstí to nepřinese. Taky by nám mohlo i se stromem – hostitelem spadnout na hlavu.

Autor je spisovatel

autor: Ivan Binar

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.