Ivan Binar: Jmelí

Jmelí je opředeno mnoha pověrami a mýty
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jmelí je opředeno mnoha pověrami a mýty
0:00
/
0:00

Na dohled jsme měli jabloň, jabloňku nízkou s jablky snadno dostupnými.

Nikomu nepatřila, osamocena rostla na mezi, kterou komunisti zapomněli rozorat, když meze rozorávali. Na rozoraných rodných lánech se i dneska tuze daří nenahraditelné řepce olejce.

Vedle jablek vyrašilo ve větvích jmelí bílé, stálezelený keřík z čeledi santálovitých; nenahraditelná součást kouzelného nápoje druida Panoramixe. Díky němu – jak známo – dostávali římští okupanti od statečných Galů v čele s Asterixem a Obelixem pěkně na frak.

V dnešních časech bez druidů a dobyvačných Římanů se stalo jmelí nezastupitelnou rekvizitou Vánoc. Kdo není o Štědrém dni políben pod snítkou jmelí, tomu štěstí uteče do neznáma.

A tak jsme se radovali, že máme štěstí na dohled a každým rokem si ho kus uškubli. Jiní za to musí platit. Přesto jmelí neubývalo, ba naopak. Zelené keříky bujněly, rozrůstaly se do šíře a do krásy.

Štěstí nepřinese

Zatímco se jmelí ve větvích dařilo, jeho čiperných trsů přibývalo, jabloňka chřadla. Nebylo to hned, netrvalo to týdny ani měsíce, nýbrž roky – a jabloňka uchřadla docela. Toho jara se ve větvích nenalily pupeny, listy se nerozvinuly a květy nevykvetly. Zelené trsy parazita se zmocnily celé koruny a zpupně hlásaly svůj triumf do kraje – totální vítězství nad smířeným hostitelem. Pyrrhovo vítězství.

Samozřejmě Pyrrhovo! Čím se teď bude živit zpupné jmelí, když svého trpělivého živitele zahubilo, když si podřezalo příslovečnou větev pod sebou? Zežloutlo, seschlo a také zahynulo. Takto skončí po právu každý parazit, domníval jsem se bláhově.

Jenže v časech prosperity přilétali sem ptáci, drozdi a brkoslavové, pochutnávali si na bílých lepkavých kuličkách plodů a s trusem roznášeli semínka jmelí po celém kraji. V listopadu opadalo listí z listnáčů, a přesto zůstaly stromy zelené: stále zelené, obsypané chomáči jmelí plného chuti do života.

Parazituje na lípách, javorech, akátech a hlohu, nebojí se ani jehličí, troufne si už i na borovice a jedle. Z domovské Evropy se jmelí vydalo přes oceán a dorazilo až do Britské Kolumbie v Kanadě.

Ivan Binar, spisovatel a překladatel

U nás je máme všude. Už nemusíme snítky vánočního jmelí kupovat. Stačí, když se políbíme pod nejbližším stromem. Obávám se však, že kýžené štěstí to nepřinese. Taky by nám mohlo i se stromem – hostitelem spadnout na hlavu.

Autor je spisovatel