Ivan Binar: Ovečka z Pasek
Jeli jsme si v sobotu na Paseky jako každým rokem pro ovečku. Franta už ji měl zabitou, nemuseli jsme se dívat.
Dělá to nerad, ale co mu zbývá… Jak jinak bychom ji dostali do mrazáku? Co bychom si s živou v Praze počali? Frantovy ovečky se mají na Pasekách dobře.
Čtěte také
Pasou se na čerstvém vzduchu od jara do podzimu, a když prší nebo v noci, kdykoli ucítí potřebu, schovají se v suchém a teplém chlévě. Nejsou odkázány jenom na trávu, i jiných ovčích pamlsků se jim bohatě dostává. A taky laskavého pohlazení. Ovšem nakonec z čistého nebe jasný blesk – rychlá, neočekávaná smrt. Ohleduplná, pokud vůbec může taková být.
Převážná většina lidstva masem nepohrdne – podobně jako ostatní všežravci mezi živočichy jsme na to vybaveni zažívací soustavou a chutí na maso. Už Adamův a Evin mladší synek Ábel choval ovce nejen proto, aby měl co obětovat Hospodinu.
Společnost, ve které žijeme, si leccos nepřipouští, tváří se, jako by to nebylo. Neradi se smiřujeme s vlastní smrtelností, umírání svých bližních přenecháváme odborníkům ve zdravotnických zařízeních a základní potravinu vyrábíme v masokombinátech.
Žijeme z čísi smrti
Čtěte také
Vědí vůbec naše děti, z čeho a jak se dělá párek? Jenže maso se nevyrábí, získá se usmrcením živého tvora. Jinak to nejde. V ceně salámu je zahrnut i honorář za porážku. Každý, kdo jí maso, aniž by si to uvědomoval, zabíjí.
Tak to mezi námi lidmi chodí: žijeme z čísi smrti a nechceme si to připustit. Někteří z nás to odmítají, ale není jich dost na to, aby se to ujalo obecně. Můj přítel Richard se rozhodl být vegetariánem ze solidarity s živými tvory, i když mu maso docela chutnalo. Já bych to nedokázal, i když mě záběry z velkochovů jedlých zvířat děsí; nezkrotná chuť je silnější.
Naše Manka maso nejí, protože je do sebe nedostane. Však taky s námi v sobotu na Paseky nejela. Přivezli jsme jí od tety Marty tvarohové vdolečky s povidly a posypkou. Taky nám tuze chutnaly.
O svátcích se sejdeme všichni u jednoho stolu a k slavnostnímu obědu bude dozlatova upečená skopová kýta na česneku, k tomu špenát a bramborové knedlíky. Na všechny se dostane řádná porce a ještě zbude na zítřek. Jenom vegetariánka Manka bude mít na talíři vlastnoručně udušenou mrkvičku. Vdolečky tety Marty jsou totiž už dávno snědené.
Autor je spisovatel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
