Ivan Binar: Cesta do Kaménky
Chtěl jsem si ve slunném babím létě odšlapat odpolední oblouk od chalupy: Vlkovice – příroda – Kaménka – Véska a zpátky do Vlkovic, kde jsem rozbil stan.
Do večera tak akorát. Nádherné počasí, slunce naplno, šimravá vlákénka neviditelného pavoučka poustevníčka se mi lepila na tvář a na holé paže, krávy za kopavým ohradníkem hleděly na mne udiveně, jako by nikdy neviděly tvora se dvěma nohama. V lese by mohly růst houby.
Čtěte také
Z Kaménky byl Polda, můj kolega ze studií, komunista. V marxáku vždycky živě diskutoval o problémech doby. Také já a ostatní studenti jsme diskutovali, byla taková doba, zlatá šedesátá před okupací; to se nám to diskutovalo, když to šlo...
Ještě o přestávkách na chodbě jsme se přeli. Soudruzi přednášející marxisté nás k tomu ponoukali: Klement Pavloušek, předválečný komunista, koncentráčník a laskavý člověk, Josef Moravec – šéf katedry marx-leninismu, zastánce reforem v té jejich partaji.
Jen ať jdou, když se jim tu nepáčí!
Po zelené značce do Kaménky snadno dorazím. Třeba ho tam najdu, Poldu Boháče, nejspíš v hospodě. Jiřka Balouchová, taky komunistka, za sovětské okupace odsouzená za hanobení Sovětského svazu a vyhozená ze strany i z místa učitelky, říkala, že dost pije.
Čtěte také
Hned po okupaci na Pedagogické fakultě v Ostravě rozprášili kvůli revizionismu celou katedru marxismu leninismu a zřídili novou, hezky poslušnou.
Rád bych si se starým brachem po letech poklábosil. Naposledy jsme se viděli za normalizace na Krajském výboru KSČ v Ostravě, byl tam jakýmsi tajemníkem pro mládež. Přišel jsem se ho zeptat, jestli to soudruh Husák myslel vážně, když prohlásil: Jen ať jdou, když se jim tu nepáčí! – Samozřejmě to vážně nemyslel a já jsem svým dotazem přivedl tajemníka Poldu z Kaménky do rozpaků.
A tu mne vznosná jedlá bedla svedla z cesty a já jsem se zelené značce ztratil. Nezbylo, nežli se spolehnout na intuici, a to nemusí vyjít pokaždé. Kráčel jsem veden pudem poli a loukami, pod elektrickým vedením a ve stopách traktorů, ztracený v krajině, která kdysi patřila vyhnaným Němcům, stále kupředu.
A místo do Kaménky dorazil jsem do Nového Vrbna – tam neznám vůbec nikoho, ani hospoda tu není.
Do Vlkovic jsem se dotrmácel všecek utahaný za tmy. Kdoví, co bychom si s tím Poldou v Kaménce za bezmála půl století asi tak řekli. K večeři byla jedlá bedla. Ta, panečku, sedla!
Autor je spisovatel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
