Ivan Binar: Gulliver a globální problémy lidstva
Často se vracívám ke knihám svého mládí a nalézám v nich nové kontinenty, které mi tenkrát zůstaly utajeny. Tehdy jsem šel spíš po strhujícím ději než po strhující myšlence.
Čtěte také
Pochybuju, že by se našel čtenář, který ještě nikdy nezaslechl jméno Gulliver. Lodní kapitán a ranhojič Gulliver, člověk obsypaný maličkými Lilipuťany, obklopený obry, návštěvník létacího ostrova Laputy, host v lagadské akademii praštěných vědců a v posledním dílu knihy až nekritický obdivovatel Hvajninimů, ušlechtilých, vznešených koní, jejichž protějškem jsou hnusní Jahuové – extrakt nejhorších lidských vlastností.
Tentokrát mne v té obdivuhodné knize Jonathana Swifta z počátku 18. století zaujal úvodní dopis kapitána Gullivera vydavateli jeho Cest Richardu Sympsonovi, v němž si trpce stýská, že vydání jeho díla nepřineslo očekávaný výsledek.
Předpokládal totiž, že kniha lidi napraví, zbaví je neřestí a pošetilostí, potlačí stranictví a klikaření; soudci budou vzdělaní a spravedliví; obhájci poctiví a skromní; dvory ministrů budou důkladně vyčištěny a vymeteny ode všeho špatného; rozum, zásluhy a vzdělanost se dočkají odměny. Ačkoliv lidské nešvary zevrubně popsal a odsoudil, ani po sedmi měsících od vydání knihy k nápravě nedošlo.
Čtěte také
Gulliver je fiktivní postava, nelze ji ztotožnit s autorem. 2. dubna roku 1727 Jonathan Swift samozřejmě nepředpokládal, že jeho kniha může neřestné a pošetilé Jahuy napravit.
Vracím se k té knížce napsané před bezmála třemi sty lety a čtu si v ní s potěšením a zároveň zneklidněn. Mám rád Swiftův humor, jeho fantazii, smysl pro absurditu a nadsázku. Obdivuji jeho angažmá; nebylo mu jedno, v jaké žije společnosti.
Svým dílem se pokusil alespoň pojmenovat, v čem vězí jádro pudla. Kdyby jenom tušil, jakých hrůz se člověk dopustí ve 20. století! A to jsme ještě neskončili. Kdoví, co nás potká v našem století. Ještě ho není ani pětina a už se to rýsuje: klimatické změny a jejich důsledky, stěhování národů, zbraně hromadného ničení, neochota a neschopnost globální problémy řešit… Jakoby člověk nadále zůstával Swiftovým Jahuem.
Po návratu z cest se Gulliver odvrátil od lidí a uchýlil se ke koňům. Čtyři hodiny denně s nimi rozmlouval a oni mu rozuměli. Obávám se, že tento způsob není pro každého a globální problémy lidstva sotva vyřeší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka