Ivan Binar: Gulliver a globální problémy lidstva

Čtěte také

Ivan Binar: Třešnička na dortu

Pochybuju, že by se našel čtenář, který ještě nikdy nezaslechl jméno Gulliver. Lodní kapitán a ranhojič Gulliver, člověk obsypaný maličkými Lilipuťany, obklopený obry, návštěvník létacího ostrova Laputy, host v lagadské akademii praštěných vědců a v posledním dílu knihy až nekritický obdivovatel Hvajninimů, ušlechtilých, vznešených koní, jejichž protějškem jsou hnusní Jahuové – extrakt nejhorších lidských vlastností.

Tentokrát mne v té obdivuhodné knize Jonathana Swifta z počátku 18. století zaujal úvodní dopis kapitána Gullivera vydavateli jeho Cest Richardu Sympsonovi, v němž si trpce stýská, že vydání jeho díla nepřineslo očekávaný výsledek.

Předpokládal totiž, že kniha lidi napraví, zbaví je neřestí a pošetilostí, potlačí stranictví a klikaření; soudci budou vzdělaní a spravedliví; obhájci poctiví a skromní; dvory ministrů budou důkladně vyčištěny a vymeteny ode všeho špatného; rozum, zásluhy a vzdělanost se dočkají odměny. Ačkoliv lidské nešvary zevrubně popsal a odsoudil, ani po sedmi měsících od vydání knihy k nápravě nedošlo.

Čtěte také

Ivan Binar: Svoboda. Co to je?

Gulliver je fiktivní postava, nelze ji ztotožnit s autorem. 2. dubna roku 1727 Jonathan Swift samozřejmě nepředpokládal, že jeho kniha může neřestné a pošetilé Jahuy napravit.

Vracím se k té knížce napsané před bezmála třemi sty lety a čtu si v ní s potěšením a zároveň zneklidněn. Mám rád Swiftův humor, jeho fantazii, smysl pro absurditu a nadsázku. Obdivuji jeho angažmá; nebylo mu jedno, v jaké žije společnosti.

Ivan Binar, spisovatel a překladatel|foto: Věra Luptáková

Svým dílem se pokusil alespoň pojmenovat, v čem vězí jádro pudla. Kdyby jenom tušil, jakých hrůz se člověk dopustí ve 20. století! A to jsme ještě neskončili. Kdoví, co nás potká v našem století. Ještě ho není ani pětina a už se to rýsuje: klimatické změny a jejich důsledky, stěhování národů, zbraně hromadného ničení, neochota a neschopnost globální problémy řešit… Jakoby člověk nadále zůstával Swiftovým Jahuem.

Po návratu z cest se Gulliver odvrátil od lidí a uchýlil se ke koňům. Čtyři hodiny denně s nimi rozmlouval a oni mu rozuměli. Obávám se, že tento způsob není pro každého a globální problémy lidstva sotva vyřeší.