Ivan Binar: Svoboda. Co to je?
Už třicet let máme svobodu. Hurá! S pouhým občanským průkazem v kapse můžeme sjezdit Evropu kolem dokola i křížem krážem.
Svobodně volíme své zástupce do zastupitelských orgánů, svobodně vyznáváme víru, ať je jakákoliv, svobodně můžeme otevřít ústa a vyjádřit svůj názor, ať je třeba zcestný; svobodně také můžeme vynadat i nejvyšším představitelům, vždyť jsou to naši zaměstnanci, žijí z našich daní.
Ivan Binar: Psí lidé
Svěřili mi na tři dny psa; pejsánka do klína, fenečku maličkou, černou jak uhel, s červeným jazýčkem a bílými zoubky, roztomilou Aljošu, okrasné zvířátko na mazlení.
Dokonce o samotném panu prezidentovi můžeme svobodně, veřejně říct, co si o něm myslíme. A nezavřou nás za to. Za komunistů by zavřeli.
Jsme svobodní. Hurá! Nemusíme do průvodu s mávátkem ani bez mávátka; nemusíme volit kandidáty národní fronty, dokonce ani volit nemusíme, když se nám nechce; nemusíme na celozávodní schůzi revolučního odborového hnutí; nemusíme být členy ničeho; nemusíme pomáhat našim družstevním rolníkům se sklizní brambor, řepy, ba ani řepky olejné; nemusíme na školení civilní obrany; nemusíme milovat Sovětský svaz a jeho armádu osvoboditelku. Ani si nemusíme dávat příliš bacha na hubu.
Svoboda předpokládá dodržování pravidel
To všechno jsou výdobytky „sametové revoluce“. Svobodu máme státem zaručenou – chartou lidských práv, ústavou a zákony. Základní předpoklady k tomu být svobodní máme. Teď je jenom na nás, co s tím uděláme.
Ivan Binar: Papír, stromy, papír
Máme v domě vedle vchodu na stěně kovové chlopně, do kterých se zasouvají nepotřebné papíry: reklamní letáky, informace o zboží všeho druhu a jeho cenách, tiskoviny všelijaké, nevyžádané.
Dlouho nepršelo, v jedné obci vysychaly studny, a přesto si jistý občan z obecního vodovodu naplnil bazén v zahradě po okraj pitnou vodou. Oháněl se tím, že za vodu platí, je tedy jeho majetkem a se svým majetkem si může dělat, co chce. Vždyť má právo s tím, za co zaplatí, svobodně nakládat. Domníval se, že si svobodu mít vodu koupil.
Není divu, že občané, kterým tím pádem netekla voda z kohoutku, se svobodně rozhodli tomu pánovi vodu z bazénu vypustit. Svoboda předpokládá dodržování pravidel: psaných i nepsaných; předpokládá solidaritu. Řidič se přeci nemůže svobodně rozhodnout, že bude jezdit vlevo, a že nebude dávat přednost tam, kde mu to pravidla silničního provozu předepisují.
V neblahém historickém kontextu jsme si navykli hledat viníka. To, že se nacházíme ve špatném stavu, kdosi zavinil: rakouští Habsburkové, němečtí nacisti, sovětští komunisti. Neradi si připouštíme, že mnohé jsme si sami zavinili – třeba jenom pasivitou a remcáním na neblahý osud. Získat svobodu předpokládá také aspoň trochu statečnosti. Vždyť svoboda nepadá z nebe, není dárkem od Ježíška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
