Ivan Binar: Umění v ulicích
V pražských Holešovicích u Vltavy, na začátku ulice Komunardů, je zeď rozlehlá jak pole lán a na ní nová nástěnná malba, graffiti.
Zblízka pestrý chaos cákanců barev a jednosměrných čar, z odstupu živé tváře neznámých lidí – krásné, kumštýřské dílo, radost pohledět.
Čtěte také
V Ostravě v Malém parku stojí socha Věry Špinarové, báječné zpěvačky se vzácným hlasem. Pár kroků odtud kdysi bydlela. Je to velice nepovedená socha z materiálu, který by mohl být bronzem – ale kdoví, jestli to kvůli zlodějům kovů není náhražka. Jako by ji sochařík uhňácal podle nepovedené fotografie do občanského průkazu. Ano, je si podobná.
Stojí v rozmáchlém gestu na gramofonové desce, aby každý poznal, že jde o zpěvačku. Ten babral nedokázal zachytit podstatné – krásu zpěvu, který jí prýštil z duše. Takové neumění kazí veřejný prostor a poškozuje odkaz znamenité umělkyně.
V Praze 6 – Bubenči na náměstí Interbrigády mají bezmála 40 let nezpochybnitelně bronzového maršála Koněva s kytkou šeříků a není tam z estetických důvodů, nýbrž jako připomínka, jako gesto vděčnosti a lásky k Sovětskému svazu.
Smysl pomníku
Historická postava sporného výkladu: osvoboditel Prahy již osvobozené, velitel, který v roce 1956 potlačil maďarské povstání, pět roků nato měl významný podíl na stavbě berlínské zdi a je docela možné, že také přispěl nezanedbatelně k okupaci Československa v srpnu 1968.
Čtěte také
Sotvakdo chápe tento artefakt jako umělecké dílo vyvolávající pocit krásy. Je to bronzový pajdulák snadno zaměnitelný s jiným bronzovým pajdulákem. Jaképak umění! Emoce tu nevzbuzuje dílo, ale předmět zobrazení – vojevůdce Koněv. O smysl pomníku se dnes, ve svobodné zemi, vedou spory; občas někdo maršála symbolicky polije červenou barvou. Co s ním?
Většina graffiti jsou nepěkné výkřiky nezralých neurotiků, kteří nevědí, co si počít sami se sebou. Bezduché čmáranice se navzájem překrývají, hyzdí pěkné zdi. Nemnohá graffiti jsou však díly vskutku uměleckými, obohacujícími duše vnímavé. Sem s nimi! – Takové jsou portréty na zdi u Vltavy v Holešovicích.
Mě uspokojí, že jsem to namaloval a zdokumentoval, říká jejich tvůrce David Strauzz. – A pak, vem to čert!
Přijdou jiní a zeď přemalují něčím novým. Snad to bude taky pěkné. Mně je však líto, že děti mých vnoučat zrovna tuhle malbu už neuvidí.
Autor je spisovatel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.