Iva Pekárková: Kwanzaa versus Vánoce
„Ty nemáš ráda Vánoce?“ zaradovala se má kolegyně Cicely v prosinci 1987. „Tak to se mnou budeš slavit Kwanzaa!“ Cicely se narodila na Jamajce, ale protože vyrostla na newyorském předměstí, považovala se za černou Američanku se vším, co k tomu patří.
I její předkové byli koneckonců otroci, odvlečení z Afriky na Karibik. Změnit si koloniální jméno na svahilské se zatím neodhodlala, ostatně v osmdesátkách už to nebylo tak populární jako v 60. a 70. letech.
Vsála ale do sebe mnohá učení bojovníků za osvobození černochů i černošských separatistů. Věřila, že Kleopatra i Ježíš byli černoši a že jediní praví Židé jsou členové amerického hnutí Černých hebrejských Israelitů.
Čtěte také
Rasistku to z ní ale neudělalo. Tohle pochybné učení cpala do svých spolupracovníků bez rozdílu rasy, pohlaví, věku, náboženského přesvědčení i sexuální orientace. Ráda by ho cpala i do našich klientů, lidí s mentálními problémy, o které jsme se starali, ale to jí šéfka zatrhla.
Teď ji nesmírně potěšilo, že jsem ochotná spolu s ní oslavit Kwanzaa.
Kwanzaa je svátek vymyšlený americkým černošským aktivistou jménem Maulana Ndabezitha Karenga, původně Ronald McKinley Everett. Byl prý založený na jihoafrickém Svátku prvních plodů, a Karenga k němu vymyslel sedm principů, kterými je třeba se řídit. Poprvé se slavil v roce 1966.
Svahilské názvy principů si Cicely nepamatovala, ale věděla, že Kwanzaa se slaví sedm dní – od 26. prosince do 1. ledna. Jako zázrakem se stalo, že nejdůležitější a řádně divoká oslava A Karamu Ya Imani se koná šestý den, tedy 31. prosince.
Silvestr a Karamu je ve stejný den
Kocovina, která mnohé z nás postihne 1. ledna kteréhokoli roku, je tudíž zcela v pořádku. Stane se vyjádřením naší oddanosti Kwanzaa.
Ano, oslavila jsem Kwanzaa v Cicelině rodině. Obnášelo to nošení kaftanů, zapalování svíček, zpěv, jamajské pochutiny, mnohá ujišťování, že jsme si všichni rovni, ale černoši jsou si rovnější, a spoustu alkoholu. Čtyři chlapíci ve vysokém stádiu ovíněnosti se trochu poprali ve snaze získat přízeň jediné bělošky v místnosti, což byl jediný opravdový malér a ostuda. Progresivně myslící američtí černoši se neměli co zajímat o bělošky, měli se držet černošek.
Jinak to byla príma oslava.
Ani tak nemůžu říct, že by mě mrzelo, když se dozvídám, že lidí slavících Kwanzaa je čím dál míň a míň. Jejich počet klesá s poklesem popularity amerických černošských separatistů. Snižování počtu separatistů jakékoli barvy považuju za pozitivní jev.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
