Ondřej Vaculík: Jak hodnotíme uplynulý rok?
Podle toho, na čem nám záleží a čeho si všímáme. Já měl například možnost sledovat rekonstrukci železnice mezi Berounem a Karlštejnem. Od konce ledna až do 15. prosince byla na této trati částečná výluka. Omezený počet vlaků jezdil pouze po jedné koleji – a na té druhé se pracovalo.
Pro nás cestující to byl často až dramatický zážitek: Vápencovou skálu Českého krasu nad projíždějícími vlaky staticky zajišťovali odvážní muži na lanech, na nichž jim visela i vrtací kladiva, a naopak pod námi, směrem k Berounce, nás podrývaly bagry kvůli železobetonovému zpevnění náspů.
Dokonce dodrželi termíny
Mimochodem mám poznatek, že od vynálezu železobetonu až podnes se jeho armatura váže ručně, což je velice pracné. Také se budovaly i nové propustky a vyměnila veškerá elektrifikace, a to včetně stožárů trolejí.
Čtěte také
Úplně nová je také zastávka Srbsko. Pokud vím, při výběrovém řízení na dodavatele této stavby pouze jediná firma, či konsorcium zhotovitelů, nepožadovala úplnou výluku, protože náhradní doprava autobusy by v členitém Českém krasu byla komplikovaná i zdlouhavá.
Na trati pracovali možná stovky dělníků a desítky olbřímích strojů za každého počasí v těsné blízkosti projíždějících vlaků, jejichž strojvedoucí museli výstražně houkat.
Možná ani sami investoři nevěřili, že to stavaři tak zvládnou, a dokonce i dodrží termín plánované výluky. Pokud vím, nikde se o tom moc nepsalo, asi to pokládáme za tak samozřejmé, že o tom ani nemusíme vědět, nestojí nám to za řeč. Já toto dílo naopak pokládám – i vzhledem k rizikům – za husarský kousek našeho železničního stavitelství.
Druhý silný zážitek
Druhý můj silný zážitek je kulturní. České centrum Mezinárodního PEN klubu pořádalo od 1. října, na Den obránců Ukrajiny, sedmidílný cyklus literárních setkání jak se spisovateli a básníky ukrajinského původu, tak s ukrajinisty a překladateli. Překvapilo mě, kolik máme ukrajinistů – hlavně ukrajinistek – a kolik ukrajinské literatury u nás vychází.
Čtěte také
Tak se mi dostala do rukou sbírka miniaturních povídek či esejových črt Artema Čecha Bod nula. Spisovatel a esejista Čech, vlastním jménem Artem Oleksandrovyč Čerednyk, rukoval jako branec na vojnu do té první války, která od roku 2014, kdy Ukrajina přišla o Krym, už hořela na Luhansku a na Donbase.
Vši, blechy, invaze myší kupodivu táhnou všemi válkami, zde bláto a bláto, zima a konečně jaro, pak vedro a vedro a vojenská mašinerie, v níž se idea celistvé a svobodné Ukrajiny vytrácí, dokonce ani mrtví se podle Čecha nepohřbívají.
„A vrchním velitelem veškerého toho karnevalu je Jeho Veličenstvo Sovětština,“ dodává. No ovšem, to je nám vlastně společné!
Promoření sovětštinou, z něhož se Ukrajina tak strastiplně snaží vymanit, osvobodit. Už více než deset let. Podaří se jí konečně vystrnadit agresora?
Kéž je to v novém roce 2025!
Autor je spisovatel a bývalý komunální politik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
