Iva Pekárková: Zavřete virus do ohrádky
Virus, který se rozšířil mezi populaci, při nejlepší vůli nezavřete do ohrádky. Přesto se o to pokoušejí naše hlavy státu.
Čtěte také
Rozhodnutí, že – počínaje právě uplynulou sobotou, budou muset všichni navrátilci z oblastí postižených Covidem-19 na 14 dní do karantény pod pokutou tří milionů korun vtipně komentoval Eugen Kukla, slovutný reportér:
„Je pátek 6. března krátce před půlnocí. Představuji si bus z Milána do Prahy, jak se marně snaží dohnat zpoždění a do Velenic doráží až v 00:05. Českou polovinu cestujících tudíž čeká 14 dnů domácího vězení. Druhá polovina posádky – parta mladých severoitalských mužů – je v pohodě. Čeká je pestrý metropolitní týden plný hospod, barů, levných prodejných žen, koloběžek a teplých staročeských trdelníků.“
Jinými slovy: veškerá podobná nařízení platí jen pro někoho. V daném případě pro české občany. Ostatně, chtěla bych vidět, jak bude naše vláda tahat pokuty v třímilionové výši z občanů s průměrnými platy.
Čtěte také
Nemůžu si pomoct: Doporučení pro občany, která zavádí většina jiných zemí, podle mého názoru fungují líp. Na nařízení, jehož dodržování si stát prostě nedokáže ohlídat, se vykašle daleko vyšší procento lidí než na rozumné doporučení.
Když něco doporučíte – třeba zůstat raději doma a sledovat svůj zdravotní stav, pokud existuje obava, že jste se mohli Covidem-19 nakazit, přestanou se lidé tak často ptát, kdo jim zaplatí ušlý zisk. Budou se státním aparátem spolupracovat s větší ochotou. Možná nebudou tolik pochybovat o tom, že jim říkáte pravdu.
Takhle to chodí v demokracii, kterou v Česku stále ještě máme.
Souložit pouze zezadu
Zároveň bych navrhla zkusit občanům skutečně říkat pravdu, aspoň pokud se koronaviru týče. Před pár dny jsem zaznamenala oficiální zprávu, podle které je třeba pobývat ve společnosti nakaženého člověka 15 minut, abyste se virem nakazili. Marně jsem pátrala ve světových médiích, žádnou podobnou informaci jsem neobjevila. Ze všeho, co vím o kapénkové nákaze, vyplývá, že stačí mít smůlu a nadechnout se vzduchu, který nakažený právě vydechl.
To každý zvládne do dvou vteřin. Jistě, když budeme v tramvaji nebo v metru stát odvrácení od ostatních, pravděpodobnost nákazy se sníží. Když si budeme mnohokrát denně dezinfikovat ruce, pomůže to. Jak jsem se dočetla na německém plakátu, je v čase epidemie vhodné souložit jen zezadu. Snad i to bude k něčemu dobré.
Ale počítat minuty, které jsme strávili ve společnosti člověka nakaženého virem, a radovat se, že jich bylo jen 14 a půl, to vám opravdu, opravdu nepomůže.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
