Iva Pekárková: Za Horní Dolní bez migrantů
Minule jsem tu mluvila o rasistických a xenofobních nápisech, které se objevují v jedné pražské čtvrti – a jak se město vymlouvá, že je nemůže odstranit, protože jsou na soukromém majetku.
A vidíte to – teď koukám na něco ještě horšího: xenofobní nápis ne na zdi, ale na volebním plakátu. Visí na obrovském billboardu v jednom městě poblíž Ostravy a stojí na něm: Za naše město bez migrantů.
Iva Pekárková: Kdo čistí nápisy na zdech
Všimli jste si někdy, jak dlouho v Čechách vydrží nápisy na zdech? Teda některé.
Z plakátu se snaživě usmívá dáma v jistém věku – typ hodné maminy či milující babičky. Rozhodně se nepodobá zavilým „vlastencům“, kteří hodlají naši zemi zbavit všeho „cizího“ a jdou na to čím dál tím víc extrémisticky.
Tahle dáma by, aspoň podle vizáže soudě, neublížila ani mouše. Chce se stát v tomhle městě starostkou. A kandiduje za jednu z politických stran, které se zatím nijak extrémisticky neprojevují.
Přesto považuje za svou povinnost slibovat lidem v tomhle městě, že nedovolí, aby bylo „znečištěno“ čímkoli cizáckým.
Ponechme stranou drobný detail: totiž že žádný starosta nemůže žádnému městu zaručit, že se ve městě neusadí uprchlíci nebo jiní cizinci. Na to nemá pramovoci. A mohl by se o to pokoušet jedině mafiánskými metodami.
Nebezpečí ze strany rozbitého chodníku
Nevšímejme si faktu, že zmíněné město u Ostravy vzniklo poměrně nedávno: lidé se sem přestěhovali za prací v těžkém průmyslu, mnozí z nich z ciziny. Ať už se to obyvatelům líbí, nebo ne, je to město ekonomických migrantů. Navíc na pomezí tří zemí a v místě, kde se už dlouho mísí krev nejméně pěti či šesti etnik.
Iva Pekárková: Ode dneška žádné harašení, pánové
Já vím, že se k tématu „MeToo“ už dávno vyjádřil každý a jeho teta, ale nemůžu si pomoct. Vyjádřím se i já.
Tohle je oblast, kde by si „český vlastenec“ radši neměl nechat udělat rozbor DNA: s největší pravděpodobností by přišel na to, že „pravých českých genů“ nemá mnoho.
Nevím, jestli tohle všechno ví – a uvědomuje si – ta paní na billboardu. Možná to neví, nechce to vědět, anebo usilovně věří, že je všechno jinak a že v jejich městě skutečně nejsou „migranti“. Možná že není moc chytrá. Anebo se snaží zalíbit spoluobčanům, o kterých věří, že nejsou moc chytří.
Každopádně je nápis na billboardu – i s jejím podpisem a s havlovským srdíčkem (!) známkou, že něco je hodně špatně. Žije v té oblasti vážně dostatek lidí, kteří se nechají nalákat vidinou „města bez migrantů“, aby téhle paní věnovali hlas? A vůbec si nevšímali toho, že se cedule tyčí hned vedle rozbitého chodníku?
Vážně se tolik bojí nebezpečí ze strany jakýchsi abstraktních „migrantů“, které nikdy nikdo neviděl (i když samozřejmě každý přesně ví, jak vypadají)? A vůbec je nenapadne, že větší nebezpečí hrozí ze strany rozbitého chodníku. Vždyť by si na něm leckterá stařenka mohla zlomit nohu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
