Iva Pekárková: Věříte ve vir?

1. září 2020

Nový koronavirus ovlivňuje naše životy už půl roku. Bylo o něm vydáno přes 30 tisíc vědeckých článků dostupných pro každého, kdo si je chce přečíst, a další tisíce jsou ve stádiu revizí a příprav k publikaci.

Pro odborníky i sečtělé laiky virus přestává být mytický. Jak předpověděl slovenský vědec Vladimír Krčméry, už není neznámý-neznámý, ale známý-neznámý. Z mytické hrozby se proměnil v nepříjemný všednodenní problém.

Čtěte také

Zůstává kolem něj mnoho záhad a kontroverzí: dodnes nevíme, jestli na člověka přeskočil ze zvířete, anebo utekl z laborky. Vytváří si na něj tělo imunitu stejným způsobem jako třeba na chřipku? Je přenosný vzduchem, anebo pouze kapénkami? Kolik virionů je potřeba dostat do těla, abychom se nakazili? A proč, proboha proč jednomu nakaženému vůbec nic neudělá, takže on o své nákaze ani neví, a druhého zabije?

Tohle všechno lidstvo jistě časem zjistí, ale bude to trvat ještě několik let. Prozatím jsou informace, kterými nás krmí populární média, velmi zmatené a navzájem si odporují. Jako člověk s virologickým a mikrobiologickým vzděláním, který si denně dává práci s načítáním, co už o viru vědí vědci, můžu posluchače ujistit, že poznatky o viru nejsou zdaleka tak rozpolcené, jak se vám možná zdá, když sledujete televizi.

Pokud ještě dnes krčíte rameny a říkáte: „Vždyť o tom viru nikdo nic neví,“ mýlíte se. Vědecká komunita se vždycky neshoduje ve svých poznatcích, samozřejmě. Tak to prostě je, protože taková je věda. Vědci se musejí hádat a přít, porovnávat výsledky z různých laboratoří a všechno stokrát ověřovat anebo vyvracet. Jedině tak na něco přijdou.

Chtěli bychom mít jistotu 

Běžného člověka, jak se zdá, už to nebaví. Chtěl by mít jistotu. Buď je to stoprocentně takhle, nebo stoprocentně jinak. To mu bohužel nikdo říct nemůže.

Čtěte také

A tak jen zděšeně pozoruju, kolik mých známých, mnohdy chytrých lidí, u kterých by mě to v životě nenapadlo, na virus „nevěří“. Kamarádka mi poslala vtípek: „Jak vyléčit koronavirus? Vyhoď televizor.“ Jiný kamarád, expert přes počítače, mi vysvětlil, že „už jsme to každý měli mockrát, akorát jsme si toho nevšimli.“ A mnozí další přicházejí s teoriemi globálního spiknutí: kdosi se rozhodl, že zničí ekonomiku, a tak si vymyslel koronavirus. A my mu to baštíme.

V oblibě je i hra na „Znáte někoho, kdo to měl? Já ne.“ Jistě, hrává se především v zemích koronavirem zatím málo zasažených, třeba v České republice. V Británii, kde snad každý někoho takového zná a mnozí znají i lidi, kteří na to zemřeli, tak populární není.

Iva Pekárková

Obávám se, tak jako mnozí, že během pár týdnů po otevření českých, moravských a slezských škol bude i v Česku každý znát někoho, kdo onemocněl covidem-19. Jsem zvědavá, kolik se potom najde lidí, kteří „na virus nevěří“. Možná, že hodně. Víra či nevíra v cokoli má s ověřenými fakty pramálo společného.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně

Spustit audio