Iva Pekárková: Nepomáhejte jemu, pomozte mně!
Kamarád měl fantastický zážitek. Stal se obětí leteckého neštěstí anebo možná teroristického útoku, zkrátka maléru sub-biblických rozměrů. Přišel k vážnému úrazu, a přitom mu nebylo vůbec nic.
Fungoval totiž jako dobrovolník při projektu, který měl za úkol otestovat připravenost záchranných služeb.
Čtěte také
Tohle se stalo v New Yorku v polovině 90. let, krátce po prvním útoku na Světové obchodní centrum. Nikoho ani ve snu nenapadlo, co přinese 11. září 2001, a tak na betonové ploše, na níž se cvičení odehrávalo, leželo jen pár desítek „zraněných“. Kamarád měl u hlavy cedulku „vyhřezlá střeva“, jeho soused byl označen nápisem „průstřel lebky“ a kus od nich se povalovala sympatická mladice s „těžkými popáleninami“. Leželi na betonu, který je tlačil, bylo jim chladno a nudili se, a tak nesmírně uvítali, když k nim konečně vyběhli záchranáři s nosítky a začali je „stabilizovat“.
„Pomozte mi! Pomozte mi!“ volal na ně kamarád. „Au! Teď jste mi šlápli na střevo!“
„Ne! Jemu nepomáhejte! Pomozte mně!“ úpěl chlapík s průstřelem lebky. „Mně! Mně! Mně!“
Čtěte také
Saniťák zaostřil na cedulku. „Ty mlč! Jsi v kómatu.“ Ale stejně ho s kolegou naložili.
Kamarád si nebyl jistý, jestli i on neupadl do bezvědomí. Znal medicínu jen z válečných filmů – a bůhví, jestli to tam měli dobře. Toužil se zachovat jako správný raněný, a tak přestal křičet.
Stal se tím pádem jedním z posledních, koho záchranáři naložili. Pořádně promrzl a týden ho bolel otlačený bok.
Nestyďte se volat o pomoc
Jaké z toho plyne poučení? Že navzdory všemu, co nám vštěpovali, pokud potřebujete pomoc, bývá účinnější hlasitě křičet než tiše vyčkávat, až si na nás vzpomenou. Někdy si na vás nevzpomenou vůbec.
A tak bych chtěla poprosit svou kamarádku Alenu, která právě teď – sama ve svém bytě – prodělává středně těžký covid, aby – pokud se její stav zhorší – překonala nechuť žádat cizí lidi o cokoli a zavolala si sanitku. I člověk, který je – jako ona – zvyklý tiše sedět a vyčkávat, až na něj dojde řada, musí někdy myslet na sebe.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.