Iva Pekárková: Na pomezí života
Ve vzorku mořské vody nabrané u japonského pobřeží vědci objevili cosi nečekaného. Mikroba, který není ani virus, ani bakterie, ale něco mezi tím. Většina vědců nepovažuje viry za živé organismy, protože jsou ve všech svých životních funkcích zcela závislé na svém hostiteli. Virus je jen genetická informace zabalená do proteinů, které kóduje. Viry už dovedeme vyrobit v laboratoři, ale to neznamená, že umíme stvořit život.
Nově objevený mikrob není virus. Kromě genetické informace ve formě DNA v sobě nese i celou továrnu nutnou k její replikaci – má vlastní ribozomy. Není ale schopný vytvářet si vlastní energii, nemá metabolismus. Tím pádem je zcela závislý na hostitelském organismu, který pouze využívá, nemůže se mu odvděčit ničím, ani produkty svého metabolismu.
Čtěte také
Objevitelé mikrob pojmenovali Sukunaarchaeum mirabile, podle japonského boha nebo snad démona Sukuny, který prohrál bitvu a přišel o život. Zbylo z něj pouhých dvacet prstů, ale v těch prstech, uzamčené, zůstalo jeho vědomí. Archaea jsou organismy podobné bakteriím. A mirabile, jak všichni víme, znamená úžasný, zázračný.
Úžasný mikrob Sukunaarchaeum parazituje na jiném podivuhodném tvorovi jménem Citharistes regius, což je obrněnka žijící v mořských vodách. Ta byla popsána a pojmenována už v roce 1883. Citharistes regius je častým hostitelem cyanobakterií, tvorů, jejichž metabolickou zplodinou je kyslík.
Kam Sukunaarchaeum zařadit?
Genom Sukunaarchaea sestává z 238 tisíc párů bází, které kódují 189 proteinů. Pro srovnání: genom viru covidu má 30 tisíc párů bází, genom proslulé bakterie Escherichia coli, která žije v našich střevech, má 4,5 milionu párů bází, genom člověka 3 miliardy párů bází.
Čtěte také
Sukunaarchaeu patří druhý nejmenší mikrobiální genom, který známe, tedy když nepočítáme genomy virů. Ten nejmenší, obsahující 160 tisíc párů bází, patří bakterii Carsonella ruddii, žijící v hmyzu, který se živí mízou.
Ta ale vládne vlastním metabolismem a žije se svým hostitelem v symbióze – dodává mu několik typů aminokyselin. Sukunaarchaeum je pouze parazit.
Definice života není jednotná. Obecně ale platí, že abychom organismus považovali za živý, musí mít schopnost reagovat na podněty, růst, rozmnožovat se a udržovat buněčnou rovnováhu. Viry tuhle definici nesplňují už proto, že to nejsou buňky. Splňuje ji ale Sukunaarchaeum? Umí zřejmě většinu z výše popsaného, ale nutně k tomu potřebuje hostitelskou buňku.
Sukunaarchaeum mirabile je dalším živoucím – teda pardon, vlastně nevíme, jestli živoucím – dokladem o tom, jak úžasně zajímavá je planeta Země.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
