Iva Pekárková: Máte rádi lišejníky?
Někdy koncem 70. let si jeden český botanik – přesněji lichenolog – trpce stěžoval, že dal dohromady monografii o českých a slovenských lišejnících. „Ale než vyjde – jestli vyjde,“ říkal smutně budoucím botanikům, „možná už v Československu žádné lišejníky nebudou“.
Čtěte také
Lišejníky jsou vynikající indikátory čistoty vzduchu – rostou pomalu, takže mají škodliviny víc času se v nich nastřádat. A navíc jejich těla sestávají jak z rostlinné, tak z houbové složky, z nichž každou může poškodit něco jiného.
Vzhledem ke spadu popílku a sirným dešťům v tehdejším Československu lišejníků rapidně ubývalo. Vědecké knihy se naopak tiskly velmi pomalu – desetiletá prodleva mezi tím, kdy je autor odevzdá, a tím, kdy budou vytištěné, nebylo nic neobvyklého. Situace se zdála být bezvýchodná.
Tenkrát lichenologové v Československu rozlišovali kolem 300 druhů lišejníků. Dnes je jich jen v České republice asi 1700 druhů. To samozřejmě neznamená, že by jich náhle přibylo. Souvisí to s devalvací druhu.
Čtěte také
V minulosti botanikové, zoologové i lichenologové pracovali jen s morfologickými znaky. Dnes, když je snadné provést rozbor genomu jakéhokoli tvora, bylo zjištěno, že je druhů možné rozlišit mnohem víc. (A za názvem nově „objeveného“ druhu uvést velkými písmeny své příjmení. Naštěstí jsou vědci toužící po tomhle typu slávy v menšině.)
Když teď jdu lesem – ale i po ulici –, je mi moc líto, že tenhle lichenolog už dávno není mezi námi. Stačilo trochu vyčistit ovzduší a lišejníky se rozrostly úplně všude.
Tak moc, že neinformovaní občané často nevědí, co si s nimi počít.
Šedá je dobrá
Na samém začátku devadesátek jel můj kamarád Martin, ekolog a ochranář, na autokarový zájezd po Francii s partou dalších ekologů a ochranářů. Vyděsilo je, že lesy v západní Evropě mívají „nezdravou“ šedou barvu. Tahle šedá ale naopak znamenala, že lesy jsou zdravé – porostlé lišejníky. Chvíli to trvalo, ale zašedlá barva lesů se vrátila i k nám.
A teď – co nevidím? Desítky a stovky reklam na odstranění lišejníků. Ze zdí a střechy vaší usedlosti. (No dobrá, mech a lišejník by mohl střechu časem poškodit.) Ale i z plaňkového plotu. Z větví jabloní ve vašem sadu…
Snažím se nad tím nerozčilovat. Jen, pokud se mě někdo zeptá, lidem vysvětluju, že lišejníky jsou velmi důležitá součást ekosystému a měli bychom být šťastní jako blechy, že se k nám vrátily.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
