Iva Pekárková: Dbejte na díru!
Každý, kdo někdy navštívil hlavní město Británie, si dobře pamatuje varování, jaké zaznívá na mnoha stanicích londýnské podzemky, londýnské nadzemky i londýnských vlaků.
„Mind the gap!“, tedy česky doslova „Dbejte na díru!“, se stalo symbolem tohohle města, o nic méně významným než Big Ben nebo The Tower.
Čtěte také
Jak každý ví, „díra“ je v tomhle případě mezera mezi okrajem nástupiště a dveřmi do vagónu. A nemyslete si, i v angličtině má tohle slovo neslušné konotace. Nezlomní Londýňané ale statečně dbají na díry už pěkných pár desítek let.
S tímhle úslovím je spojený i romantický příběh. V roce 1992, nějakých 23 let poté, co na linkách londýnské podzemky poprvé zaznělo z úst herce Oswalda Laurence, potkal Oswald Laurence, tehdy už sedmdesátiletý, hezkou a milou dámu, lékařku Margaret McCollum, tehdy dvaašedesátiletou. Vzali se a strávili spolu krásných 15 let.
Když v roce 2007 Oswald Laurence zemřel, jeho vdova často chodila na stanici metra Embankment, čekala na vlaky a poslouchala záznam hlasu svého manžela, jak opakuje: „Dbejte na díru! Dbejte na díru!“
Dělalo jí to dobře, měla pocit, že je pořád s ní.
Když z toho má radost jediný člověk…
Pak ale, 1. listopadu 2012, zas dorazila na stanici a co neslyší? Místo milovaného hlasu se z amplionů ozývalo elektronické hlášení. Londýnský dopravní podnik stáhl nahrávku starou přes 40 let.
Čtěte také
Nešťastná Margaret napsala Dopravnímu podniku města Londýna a vysvětlila situaci. Nějaký čas to trvalo, ale pak se záznam hlasu jejího milovaného Oswalda na stanici Embankment zase vrátil.
Jen na tu a na žádnou jinou. Margaret, drobná, něžná, dobře upravená dáma, které je dnes už přes 90, dál chodí do metra a těší se z Oswaldova hlasu.
K nahrávkám „Dbejte na díru!“ se ostatně pne řada zajímavých příhod. Jeden čas měl londýnský dopravní podnik s varovnými nahrávkami problém. Herci, kteří je namluvili, vesměs požadovali licenční poplatky, což by se prodražilo.
Herec Tim Bentinck byl ochotný „Dbejte na díru!“ a další varovná hlášení namluvit za jednorázovou sumu 200 liber. Od roku 1992 se celých 15 let rozléhal jeho hlas na všech stanicích linky Piccadilly.
A Bentinck prý léta tajně doufal, že – až zas některý z pasažérů nedá při nástupu pozor a přerazí se, dostane on, Bentinck, šanci vykřiknout z reproduktorů: „Já jsem vás varoval. Ale dbali jste na díru? Kdepak!“
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
