Iva Pekárková: Chvála pražské dopravy
Gill, naše kostelní klavíristka, strávila čtyři dny v Praze. Jakmile se jí povedlo uniknout průvodci, kterého jí v hotelu přidělili, ohromně si to užila. Snad nejvíc se jí líbila pražská hromadná doprava.
Čtěte také
MHD v Praze je podle Gill fakt výborná. Kam se hrabe Londýn! Metro, tramvaje a autobusy vždycky jezdí včas. Metro je rychlé, moderní, klimatizované – a jeho stanice jsou všude, kam se podíváte.
Ne, nepřipomněla jsem Gill, že je pražské metro o 111 let mladší než to londýnské a ona navíc zná jen stanice v centru.
Říkala taky, jak moc ji zaujal inovativní způsob, jakým si provozovatelé metra poradí s drobnými problémy. Třeba když ze stropu kape voda. Rezavohnědá voda. Bůhví, kudy se potloukala a z jaké trubky unikla. Průvodce jí řekl, že v metru nejsou záchody, neboť se nachází pod úrovní kanalizace.
Čtěte také
Každopádně v Londýně by nejspíš celou stanici zavřeli a způsobili dopravní kolaps. V Čechii to vyřeší tři kýbly, čtyři hadry a jedna dáma s mopem. Úžasný pokrok oproti Londýnu!
Jen dvě věci přiváděly Gill do rozpaků. Jednak se v okamžiku, kdy nastoupila do jakéhokoli dopravního prostředku, vymrštili ze sedadel dva nebo tři chlapi a nabídli jí místo. To ji fakt zlobilo.
Copak vypadá, že se neudrží na nohou? Gill byla celý život ve formě a rozhodně ji nepotěší, když jí lidi naznačují, že je stará a nemocná. Navíc mnozí z gentlemanů vypadali zchátrale. Kdyby něco, měla by ona uvolnit místo jim.
Čtěte také
Osamělí řidiči
Pověděla jsem Gill o podivné zvyklosti, která každému přikazovala vyskočit ze sedadla, jakmile do vozu nastoupí osoba starší než oni sami. Jako studenti jsme si radši vůbec nesedali. Naučili jsme se stát u tyče, přidržovat se jí ohbím lokte, v levé ruce držet sešit a pravou do něj psát.
Dnes už to tak není. Ale do některých mých vrstevníků se tenhle zvyk zaryl tak hluboko, že pořád ještě vstávají, i když už jim je přes šedesát. Ostatně, možná že se jim Gill líbila.
To Gill uklidnilo. Svěřila se ale, že si dělá starosti o mnohé řidiče MHD. Často vídala, jak stařenka s taškou na kolečkách, případně studentík, který má zjevně naspěch, dobíhá tramvaj nebo autobus, a v okamžiku, kdy se už už dotýká dveří, se dveře zavřou a vůz se rozjede. Copak je šofér neviděl? Všem řidičům v Londýně přece zrak pečlivě vyšetřují – v Praze snad ne? Anebo za to můžou špatně nastavená zrcátka?
Gill taky překvapilo, že řidiči bývají od cestujících pečlivě oddělení. Gill jim ze zvyku děkovala, ale oni to v zavřené kabince sotva mohli slyšet. Musí jim tam být smutno, ne? Snad proto se všichni tak otráveně mračí.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
