Iva Pekárková: Arbeit macht frei
Kamarádka Katka už léta žije v Dachau.
Čtěte také
Bydlí ve čtvrti, kde je každá ulice pojmenovaná po některém sudetském městě: Jablonecká (Gablonzerstrasse), Teplická (Teplitzerstrasse), Chebská (Egererstrasse) a tak dál, nedaleko od lágru.
Marně vysvětluje svým neobeznámeným přátelům, že Dachau je rozkošné německé městečko – pravda, s průmyslovou zónou, kde se ale nic nevyrábí, takže vzdoušek je tam čistý, na stromech bují lišejníky a proslulé místní mlhy nemá na svědomí spad popílku, ale bažiny, kterými je město obklopeno.
Lágr, který hned každému vytane na mysli, jakmile uslyší jméno města, to byla jen krátká epizoda v jeho historii, trvající už dobrých 1200 let. Ano, Dachau je starší než Mnichov. Bylo založeno roku 805, zatímco první zmínka o Mnichově pochází až z poloviny 12. století.
Čtěte také
Na Katku blízkost nacistického lágru silně působí, dlouho si na ni musela zvykat. Vyrovnává se s tím častými procházkami po tom překvapivě nevelkém placatém kusu země ohraničeném drolící se betonovou zdí. Už léta si lágr fotí, snaží se ho pochopit a „prokouknout“. Ona, cizinka, se s jeho existencí nikdy nesmířila.
Říká ale, že místní, lidé, jejichž rodiny žily v Dachau po celé generace, bývají pragmatičtější a nad existencí lágru nehloubají. Prostě tam je, jezdí do něj výpravy – a tím to končí.
A tak se stalo, že jeden z Katčiných sousedů, sedlák a umělecký kovář, se před nějakými třemi roky jen tak mezi řečí zmínil, že dostal príma zakázku: znovu vykovat podle dobových fotografií lágrová vrata s nápisem ARBEIT MACHT FREI. Není to ten notoricky známý oblouk, který zdobíval bránu do Auschwitz-Birkenau. Jsou to solidní kovová vrata dva metry na metr, ve kterých tenhle nápis spoluutváří mříž.
Osud ukradených vrat
Vrata postihl stejný osud jako oblouk z Osvětimi. I ten kdosi odcizil. Teď v hlavní bráně do lágru visí replika vykovaná Katčiným sousedem.
Dva roky po činu byla vrata nalezena pod térovým papírem v Norsku. Zjevně byla určena pro „sběratele“, nic víc se bohužel nepovedlo zjistit a nikdo nebyl potrestán.
Znovuzískaná vrata teď visí za sklem v muzeu holokaustu v prostorách lágru. Vypadá to, že kovář z Dachau odvedl skvělou práci. Ta stará se od těch nových liší jen patinou a trochou rezu, které jim propůjčil čas.
A jediným absurdním prvkem celého příběhu zůstává, že je vrata třeba zamknout do vitríny, aby je neukradli zas.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
