Istanbulská úmluva upřednostňuje ženy – většina mužů nikdy nepřizná, že jsou oběťmi, tvrdí Zdechovský (KDU-ČSL). Právnička nesouhlasí

1. listopad 2018

V Česku se vede vyhrocená debata o tom, jestli by měl parlament ratifikovat Istanbulskou úmluvu zaměřenou na prevenci a potírání násilí páchaného na ženách a domácího násilí.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je většina bodů úmluvy součástí českého právního řádu a její přijetí tedy ženám neprospěje.

Vrátí nás Istanbulská úmluva do středověku? Nebo konečně přestaneme tolerovat domácí násilí?

násilí - sexuální násilí - znásilnění - domácí násilí

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulská úmluva, je jablkem sváru mezi Českou biskupskou konferencí a Českou ženskou lobby. Kdo má pravdu? Nebo ji mají obě strany?

Sám prý zpočátku patřil k podporovatelům úmluvy, názor změnil po slyšeních v Evropském parlamentu, na kterých bylo zdůrazňováno, že dokument cílí na ženské oběti, kritizuje absenci pomocných služeb pro ně. Akcentováno bylo i to, že úmluva má přispět ke zrovnoprávnění žen a pomoci jim v trestním řízení.

„Oběti nejsou pouze ženy. Oběťmi jsou děti, senioři i muži. Úmluva, která ze své podstaty hovoří o tom, že žena je obětí domácího násilí, je fackou mužským a dětským obětem,“ upozorňuje Zdechovský.

Většina mužů podle něj nikdy nepřizná, že byla obětí domácího násilí. Má prý několik přátel, kteří byli jeho obětí ze strany ženy: „Potřebujeme, aby byla ochota tyto trestné činy stíhat. Případ mého kolegy skončil tak, že žena dostala pět set korun pokuty ve správním řízení. V tom je nerovnost,“ tvrdí lidovecký europoslanec.

Já sám jsem byl obětí stalkingu. A celou dobu, kdy jsem to nahlašoval, mě policista přemlouval, abych to stáhl, protože to přeci ženy nedělají.
Tomáš Zdechovský

„Pojďme ratifikovat Istanbulskou úmluvu, ale odeberme z ní problematické kapitoly. Tedy ne že jakékoli domácí násilí je genderově podmíněné, ale že ho nejčastěji páchají osoby psychicky narušené, nebo pod vlivem návykových látek,“ navrhuje Zdechovský.

Úmluva Česku prospěje

Právnička Veronika Ježková toto tvrzení odmítá, jde prý o jev, který jde napříč společností. Nesouhlasí také se Zdechovského tvrzením, že by Istanbulská úmluva upřednostňovala ženy.

Istanbulská úmluva garantuje život prostý násilí každému a veškerá její ustanovení mají být aplikována bez ohledu na pohlaví, věk, náboženství nebo sexuální orientaci
Veronika Ježková

Organizace ProFem, v níž působí, poskytuje pomoc obětem domácího násilí bez rozdílu pohlaví. Dodává ale, že v případě mužských obětí jde především o mezigenerační násilí ze strany dětí nebo vnoučat.

Domácí násilí je genderový problém. Vinu nese vždy násilník, říká psycholožka

Barbora Jakobsen

I ve svém okolí zřejmě máte ženu, která je obětí domácího týrání. Alespoň to naznačují čísla, podle kterých dvaadvacet procent Češek zažívá v partnerském vztahu fyzické násilí a dokonce třiačtyřicet procent žen trpí tím psychickým. „Domácí násilí je genderový problém, pětaosmdesát procent násilníků jsou muži,” neskrývá Barbora Jakobsen, česká psycholožka, která dlouhodobě žije v Norsku.

Úmluva podle Ježkové napomůže tomu, aby se o tématu sexuálního násilí mluvilo a další generace si budou umět určit hranice, přes které nepůjdou dívky ani chlapci. Nešlo by to ale i bez Istanbulské úmluvy?

„Myslím, že ne. Evidentně nejsme schopni – a měli jsme k tomu spoustu příležitostí – vytvořit takové programy, aby se snížila sexuální kriminalita mládeže, která stoupá,“ uvádí Ježková.

Připouští, že český trestní zákon je s úmluvou v souladu, máme prý ale nedostatky v procesních předpisech. „Úmluva definuje i další pravidla, jak se má s obětí zacházet. Některé tyto detaily v zákoně o obětech trestných činů chybí. A my bychom je tam jako praktici potřebovali dostat,“ uzavírá právnička.

autoři: Veronika Sedláčková , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.