Investice do betonu se nám daří, do technologií a lidí už moc ne, říká inovátorka Pavlíková

Do hodnocení kvality života může vstupovat mnoho faktorů. STEM ve svém výzkumu rozdělil města a obce do několika skupin. Záleželo například na jejich dostupnosti, či historické a geografické zátěži.

Čtěte také

Přeměna středu města na pěší zónu? Poslechněte si třetí předvolební debatu pražských lídrů

„Může jít i o to, zda lidé z obce odcházejí, nebo zda se třeba obec nachází v místě, kde bylo nějaké velké industriální sídlo. Záleží dokonce i na tom, jestli se jedná o obec, která se nachází v pásu bývalých Sudet. To jsou stále všechno faktory, které se výrazně promítají do kvality života,“ míní Komasová.

Každý z nás může kvalitu života ve svém městě hodnotit podle vlastních kritérií. Záleží na osobních preferencích. Komasová se proto zdráhá z dat, která s kolegy nasbírala, vyvozovat, zda je nějaké město lepší než jiné.

„V Praze se určitě žije draze, v některých jiných aspektech však dobře. Pokud je pro někoho hlavním kritériem kvality života například čistota životního prostředí, zeleň, nebo velice osobní a úzké sousedské vztahy, pak vrcholem Praha být nemusí,“ říká analytička STEM.

Chodec jako měřítko

Příjemný život ve městě i obci spojuje analytička STEM také s místy, kde mají občané možnost zvolit si zastupitelstvo z pestřejších kandidátek, do veřejného prostoru můžou zasahovat také svými aktivitami nebo povoláním. „Pokud budeme aktivními občany, máme větší šanci, že se nám v daném místě bude lépe žít,“ vysvětluje Komasová.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Města za časů klimatické krize. Tepelné ostrovy potřebují komplexní změnu, jinak se v nich lidem bude stále hůře fungovat a žít

Komfortní život ve městě závisí i na chytrém konceptu města. Podle architektky Yvette Vašourkové je nutné města upravovat a přizpůsobovat dnešním evropským i světovým trendům, a soustředit se na člověka jako jejich uživatele a chodce.

„Chodec by měl být hlavním aspektem, pro kterého by se mělo město tvořit, a to se i v praxi děje. Děje se to ale pomalu, a v našich městech mnohem méně než v jiných, která jsou více revoluční. Mohu zmínit paradoxně třeba New York, který před 10 až 15 lety začal s touto proměnou, byť to bylo město určené primárně pro automobily. To stejné se teď děje i v evropských městech, ale proces je pomalý, mohl by být rychlejší,“ říká Vašourková. 

Pokud technologie mají dobře sloužit lidem, tak musí být dělané pro člověka.
Eva Pavlíková

Za pomalý nástup nových trendů můžou podle ní ve městech různé důvody, a je proto důležité, aby se občané nebáli mít odvahu a projevili o taková řešení zájem.

„Je samozřejmé, že určité proměny budou bolet, a to v tom slova smyslu, že společnost, která více preferuje pohodlnost a jezdí autem do práce, tak možná bude protestovat. Ale tak, jak lze vidět i z ostatních měst, nakonec všichni budou profitovat z toho, že budou žít ve zdravějším, příjemnějším a bezpečnějším městě,“ míní architektka.

Pohodlí města a technologie

Pro Evu Pavlíkovou, inovátorku a ředitelku neziskové organizace Česko.Digital, je kromě architektury důležitý i vývoj technologií, které města posouvají zase o krok dál.

„Myslím si, že porozumět technologiím je důležité. Může to výrazně zjednodušit a zpohodlnit život ve městech. Když se podívám například na využívání sdílených kol, tak jsou tady výborné aplikace do mobilu. Člověk si v nich může ve svém místě najít kolo a hned se přesunout z bodu A do bodu B. Je to pro mě jednodušší, než kdybych vozila svoje kolo,“ říká Pavlíková.

Kvalitní lidé 

Potěšilo jí i hnutí STAN se svou kampaní, která, jak říká, velmi optimisticky vyhlížela k technologiím spojeným s městem. „Byl to první signál, kdy vidíme, že technologie mohou být využité i ku prospěchu člověka ve městě,“ míní Eva Pavlíková, která v komunálních volbách na Praze 10 kandidovala za Stranu zelených a Solidaritu. Podle ní by ve vedení měst měl být někdo, kdo technologickým inovacím dobře rozumí a dokáže je využít.

Čtěte také

Technologie rozpoznávání lidí na ulici? „Města je mají nakoupené, ale zatím je nepoužívají,“ tvrdí Jan Vobořil

„Člověk ve vedení města musí mít nějakou vizi. Například takovou, že chce, abychom uměli co nejlépe zpracovávat odpad. To znamená umět využívat čidla v odpadních nádobách, která rozpoznají jejich naplnění. Myslím si, že technologie není problém, ale je jím často ten, kdo rozhoduje. Investice do betonu se nám daří, investice do technologického pokroku, popřípadě do lidí už moc ne,“ tvrdí Pavlíková.

Za investici do lidí považuje nejen výběr starosty nebo primátora, ale i radních, zastupitelů nebo úředníků. Všichni by podle ní měli mít technologické znalosti a být schopni je využít,p protože na těchto pozicích je důležité strategické uvažování. 

„Často vidíme, že města jsou zahlcená operativními požadavky, které řeší až v krizovou chvíli. Predikce, tedy umění přemýšlet krok dopředu, je pravou strategickou prací, kterou nedokáže dělat každý. Je potřeba, aby ve vedení měst byli i lidé, kteří takto uvažovat umí,“ dodává Pavlíková.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.