Apolena Rychlíková: Města za časů klimatické krize. Tepelné ostrovy potřebují komplexní změnu, jinak se v nich lidem bude stále hůře fungovat a žít
Pokud by se měla vyhlásit soutěž o nejabsurdnější politickou akci uplynulého měsíce, vyhrál by ji, alespoň v Praze, předseda pražského hnutí ANO Ondřej Prokop. Výstupy a aktivity tohoto zastupitele hlavního města jsou dlouhodobě fascinující, ale obzvlášť jeho poslední kousek stojí za zmínku: v časech největších veder se rozhodl zařídit sekání trávníku mezi panelovými domy. Důvod? Rozhořčený politik naznal, že ve vyšší trávě se ztrácejí pejskové.
Z krásně rostlé trávy se tak jeho přičiněním stal ubohý trávníček, a to přesně ve chvíli, kdy do Prahy opět dorazily vlny extrémních veder, které jsou v důsledku klimatické krize stále častější.
Čtěte také
Byla by to vlastně úsměvná lekce z politického diletantství, kdyby byl Prokop jediným takovým politikem v celé republice. Bohužel není. Podobné zásahy, které z travnatých míst – tolik důležitých pro ochlazování města – dělají seschlé, vyprahlé plochy, jsou běžné.
Řada českých politiků a političek stále nedokázala pochopit ani základní principy boje s klimatickou změnou ve městech. K zavádění adekvátních adaptačních opatření, která obyvatelkám a obyvatelům měst v časech extrémních veder (či přívalových dešťů) uleví, bohužel nedochází tak rychle, jak je třeba.
Život ve městech bude stále nebezpečnější
Čtěte také
Města patří k jedněm z nejohroženějších území, co se dopadů klimatické změny týká. S každoročně se zvyšujícím počtem tropických dní a nocí souvisejí i vyšší dopady na zranitelnou populaci, kvalitu života a stav ekosystémů.
Vlny horka mají negativní vliv na lidské zdraví – v ohrožení bývají především starší nebo nemocní lidé, těhotné ženy, ale i děti. Upozorňuje na to i Světová zdravotnická organizace. Celkově se počet lidí vystavených vlnám veder zvýšil od roku 2000 do roku 2016 přibližně o 125 milionů.
To, jak důležité je přemýšlet o adaptaci na klimatickou změnu při městském plánování a výstavbě, dokládá mimo jiné i Mapa tepelných ostrovů v Praze, naměřená z Mezinárodní kosmické stanice ISS na začátku letošního léta. Ta odhalila čtyři nejteplejší místa v hlavním městě. Patří mezi ně Holešovice, část Libně u O2 arény a průmyslové zóny ve Štěrboholích a Hostivaři.
Čtěte také
Ukazuje se, že zásadní je dostatek zeleně, i té divoké, i té městské. Aleje, stromy, parky nebo zelené vnitrobloky dokážou město účinně ochladit a regulují městské mikroklima. Vedle toho pomáhají stromy snižovat prašnost a podíl znečišťujících látek v ovzduší a fungují jako přirozený stín. Jenže alespoň v Praze politici častěji než zeleň prosazují parkoviště a beton. I proto je v určitých částech města tak nesnesitelné vedro.
Zastínění obecně lidem ve městech také pomáhá – dobře to ukazují příklady z jižních metropolí, kde se snaží stínit ulice látkami. Stínění je také důležité v místech, kde trávíme více času – třeba na venkovních zastávkách MHD.
Dalším podstatným elementem je samozřejmě voda. Nejde jen o mlžítka, kterými se někteří politici tak rádi chlubí, ale kromě jezírek, řek nebo rybníků i o pítka, kašny nebo fontány. Každá vodní plocha může pomoct. Řešit by politici měli i zachytávání a využívání srážkové vody. A ve výčtu by se samozřejmě dalo pokračovat.
Vlny extrémních veder si jen za poslední léta vyžádaly v Evropě tisíce obětí. Odborníci varují, že život ve městech bude stále nebezpečnější a že opatření na ochranu lidí jsou přijímána pomalu. Klimatická krize se samozřejmě týká i České republiky. Vzhledem k tomu, jak tragické jsou její dopady, nelze řešení odkládat.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
