Inteligentní psychopati končí jako úspěšní politici, ti méně inteligentní ve vězení, tvrdí psycholog

Říká se, že svědomí dostihne každého. Podle Stanislava Hájka ale toto přísloví u některých lidí tak úplně neplatí. „Jsou lidé, kteří svědomí prostě nemají. Mají porušené vnímání sociální reality – tedy toho, co se s nimi děje, a toho, co se děje kolem nich,“ říká.

Právě absence svědomí je jedním z průvodních rysů nízké emoční inteligence. „Je to o tom, jak člověk umí zacházet s emocemi – nejen se svými, ale i s emocemi druhých. Mohli bychom tady mluvit o tom, co se nazývá empatií,“ vysvětluje Hájek.

Psychopati mezi námi

Ačkoliv obecná představa je, že psychopat je na první pohled rozpoznatelný potenciální vrah, skutečnost je mnohem méně nápadná. „Paul Babiak a Robert Hare ve své knize Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce popsali asi šestnáct diagnostických znaků. A myslím si, že se tam spousta lidí najde,“ věří Hájek.

Čtěte také

Každý psychopat se vždy dere na špici. Taky jsou to ti nejlepší obchodníci i lháři, říká Radkin Honzák

Psychopati ve skutečnosti mohou žít poměrně normální a úspěšné životy.

„Podle těchto autorů jsou dva druhy psychopatů – ti inteligentní, kteří mají vzdělání, mají spoustu titulů, ale jsou to prostě osoby, které vykazují ty znaky. Ti pak zpravidla končí v politice a jsou tam velmi úspěšní. Anebo končí v podnikatelské sféře. A pak jsou ti méně inteligentní – ti končí v kriminále,“ dodává psycholog.

Zkrotit takového člověka přitom bývá prakticky nemožné. „Jediná obrana je od takového člověka utéct. S psychopatem se žít nedá,“ varuje Hájek.

Náprava? Spíše ne

Podobně problematická je nejen změna psychopatů, ale i delikventů obecně. Trest totiž člověka většinou nezmění. „I proto jsem souhlasil s tím, aby se celá ta organizace přejmenovala a nejmenovala se Sbor nápravné výchovy, ale aby to byla Vězeňská služba. Protože ono je to především o věznění těch lidí,“ připouští dlouholetý pracovník služby.

Čtěte také

Za krádež housek vězení? Soudce chtěl jen uklidit recidivistu mimo společnost, soudí právník Gřivna

Napravení vězni jsou tak ve skutečnosti spíše výjimkami potvrzujícími pravidlo. „Za svou dlouhou praxi jsem zažil spíš to, že trest člověka nenapraví, ale změní mu uspořádání hodnot nebo cílů. Bylo to ale v ojedinělých případech. Ale nejsou to ani procenta,“ říká Hájek.

Jaký je tedy účel trestu? „To není jednoznačné. V první řadě jde o izolaci pachatele od společnosti. Aby byla společnost od takových lidí chráněna, protože jak v minulosti, tak v současnosti – a dost se obávám, že i v budoucnosti – nebudeme umět s těmi lidmi zacházet tak, aby se změnili. Oni už jsou takoví a jiní nebudou,“ konstatuje forenzní psycholog Stanislav Hájek.

Poslechněte si celý rozhovor Jany Klusákové se Stanislavem Hájkem.

Dozvíte se také to, proč je podle něj práce Vězeňské služby špatně placená nebo jaká nebezpečí číhají na nejen na vězně, ale také na dozorce. A představí také svou novou knihu Není vrah jako vrah – jedenáct příběhů inspirovaných skutečnými událostmi, se kterými se během své praxe setkal.