Kulturní politika Smeru nepřináší nic nového. Okolo budovy galerie se snažím nechodit, říká exředitelka Kusá
Slovenská národní galerie změnila vedení. Politici tvrdí, že slovenská národně konzervativní kultura je utlačovaná. „Já bych chtěla vidět ty příklady. Od té doby, co Smer začal razit tuhle kulturní politiku, nevzniklo z toho nic nového. Jediné, co se stalo, že byla zprzněna naše státní hymna,“ je přesvědčená bývalá ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá.
„Vím, že je to dětinské, ale okolo budovy Slovenské národní galerie se snažím vůbec nechodit. Dříve jsem se snažila chodit okolo ní co nejvíce, teď to dělám naopak,“ říká bývalá ředitelka galerie Alexandra Kusá.
Čtěte také
Argumentů pro její odvolání, ke kterému došlo v roce 2024, byla celá řada. Každý den se ale měnily. „Ministryně kultury mě podle slovenských zákonů mohla úplně jednoduše odvolat, kdyby řekla, že se mnou nechce spolupracovat. Podle mě je to pravda a je to ostatně úplně v pořádku,“ říká Kusá.
Důvody odvolání ale nebyly zdaleka tak jednoduché. „Vadilo, že je galerie moc prázdná, potom, že je moc plná, pak začala tvrdit, že jsme tam udělali nějaké strašné věci při rekonstrukci. Všelijaké bláznivé argumenty, takové prázdné výkřiky do tmy místo toho, aby mi normálně řekla, že se mnou nechce spolupracovat. To by byla pravda a bylo by to poctivější,“ dodává bývalá ředitelka galerie.
„Undergroundová národně konzervativní kultura“
Boj o Slovenskou národní galerii může být v Česku interpretován jako boj progresivního liberálního Slovenska proti v současnosti silnějším národním konzervativcům.
Čtěte také
„Ono to tak může vypadat a asi se tak o tom i dobře píše, protože paní ministryně je ze Slovenské národní strany, která používá tu národně konzervativní rétoriku. Ale ona je vyprázdněná. Za tím nic není. Já bych pochopila, kdyby tam po mém odvolání nastoupila plejáda umělců a kurátorů, kteří by tam začali razit nějaký jiný program, jako třeba v Polsku nebo v Maďarsku, ale to se nestalo,“ vysvětluje Kusá.
Na Slovensku v posledních letech také zaznívaly názory, že národně konzervativní politika je u „elit, které vedou kulturní instituce“ přehlížená.
„Já o tom vím, ale já bych chtěla vidět ty příklady. Co je ta undergroundová národně konzervativní kultura, kterou údajně přehlížíme? Jsem skeptická, protože od té doby, co Smer začal razit tuhle kulturní politiku, nevzniklo z toho nic nového. Nebylo nic postavené, nevzniklo žádné představení, jediné, co se stalo, že byla zprzněna naše státní hymna,“ je přesvědčená Alexandra Kusá.
Stanování na zahradě SNG
V době, kdy sama galerii vedla, bylo jedním z jejích cílů, aby žádný z návštěvníků neodcházel s pocitem, že je hloupý.
Čtěte také
„Mám pocit, že do některých kulturních institucí chodí jejich zaměstnanci buď jen jako do práce, nebo si tam exhibují nějaké svoje umělecké a teoretické ambice. My jsme se snažili věnovat návštěvníkovi. Měli jsme štěstí, že byla galerie dlouho zavřená, fungovali jsme v takových provizorních prostorech a mohli jsme si dovolit věci, které si ta krásná, kamenná, vážená Národní galerie úplně dovolit nemůže,“ myslí si bývalá ředitelka.
„Mohli jsme si vyzkoušet všechno možné, od lifestylových programů až po stanování na zahradě galerie. A zjistili jsme, co nám funguje. Odbornost pro nás vždycky byla velmi důležitá, ale rozhodli jsme se, že ji dostaneme i do takových podbízivějších programů. A vrátilo se nám to. A vrací se nám to i tím, že teď to té galerie nikdo nechodí, nevím, jak jinak si to vysvětlit,“ dodává Kusá.
Jak probíhala rekonstrukce galerie? Jak se „roztleskává“ veřejný prostor? A kdo se Alexandry Kusé po propuštění zastal? Poslechněte si celý díl pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Audio je nahoře v článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
