Jak poznat psychopata? Nedostatek empatie a sebestřednost, tvrdí psycholog
Kdo je to psychopat? Jak ho poznáme? A jaké máme možnosti se proti jeho chování bránit? Hostem Magazínu Leonardo byl psycholog a poradce z oboru vztahové patologie Pavel Beňo.
„Samotný pojem psychopat už je poněkud překonán,“ uvedl expert. „Dnes se mluví o strukturální poruše osobnosti, tedy v tom smyslu, že ji nelze léčit pomocí medikace.“
Statistiky vykazují mezi 2 až 4 % psychopatů v populaci. A jak tato porucha chování vzniká a projevuje se?
„Někde v jejich vývoji, například v útlém mládí, byli o něco ochuzeni, často o lásku, spontánní a přirozenou, obvykle ze strany matky,“ soudí psycholog.
Proto se osoby s touto poruchou projevují jako velmi neempatičtí, neschopní se vcítit do druhého. Dalším výrazným rysem je sebestřednost.
Dost často, protože psychopaté sami o sobě vědí, že jsou neempatičtí, se snaží okoukat v realitě života potřebné chování. „Takže jsou to často lidé, kteří učiní výborný první dojem, ale běda, když s nimi máte žít nebo pod nimi pracovat.“
„Teprve až pod větším tlakem, když se projeví naplno ta jejich osobnost, tak až pak, jak se říká, spláčeme nad výdělkem,“ popsal Beňo.
I v práci je v popředí psychopata sebestřednost, tedy jeho zájmy. „Ze začátku, zejména v prvních fázích zaměstnání bychom to ani neřekli. A je-li psychopat na vedoucí pozici, může z jeho strany docházet k takzvanému bossingu, tedy nepřiměřenému tlaku na podřízené.“
Existuje recept, jak nepodlehnout psychopatově manipulaci? „Jedině ho dobře odhadnout už předem,“ radí psycholog.
„Může se stát, že se podřízení spojí, a dokážou tohoto člověka odkázat do patřičných mezí nebo i přimět k odchodu. Ale na úrovni jednotlivce je boj s takovými osobnostmi velmi těžký,“ konstatoval Pavel Beňo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.