Indíra Gándhíová – populární, rozhodná, ale také nenáviděná. Říkalo se jí Železná lady Východu
Před pětapadesáti lety, v lednu 1966, se premiérkou Indie poprvé stala Indíra Gándhíová – kontroverzní politička, obdivovaná pro své socializační programy pro indickou chudinu, ale kritizovaná za autoritativní chování vůči opozici.
„Se zaťatou pěstí si nelze podat ruce,“ řekla Gándhíová. Věta, posilující obraz mírumilovné političky, ke které jakoby se nehodila přezdívka, užívaná v souvislosti s jejím jménem na Západě. Tam se jí říkalo „Železná lady Východu“.
Vdova po americkém prezidentu Johnu F. Kennedym, Jacqueline, v obsáhlém knižním rozhovoru, vydaném v roce 2011, o Gándhíové hovořila dokonce jako o „omezené, zahořklé, trochu vlezlé, hrozné ženě“.
Rozhovor vznikl už v roce 1964, ještě dva roky předtím, než se Gándhíová stala předsedkyní indické vlády. Je pravda někde uprostřed? V pořadu Portréty bude odpověď na tuto otázku hledat indolog Zdeněk Štipl.
Bez ohledu na různé interpretace jejího působení v čele indické vlády (1966 až 1977, a znovu 1980 až 1984) je jasné, že řídit miliardový stát, ve kterém se odehrává množství etnických a náboženských konfliktů, nemůže být jednoduché.
Indíra Gándhíová se přitom v roce 1917 narodila do rodiny Džavaharlála Nehrúa, prvního premiéra nezávislé Indie a jednoho z nejbližších spolupracovníků obnovitele indické samostatnosti Mahátmy Gándhího.
Obraz světice?
Politikou byla obklopena od malička; vysokoškolské vzdělání v Indii, Švýcarsku a Velké Británii (na Oxfordu) bylo jen nutnou „položkou“ na její cestě do nejvyšší politiky. Na postu premiérky se jí podařila řada socializačních opatření, zaměřených především na nejchudší Indy.
Tím si získala velké sympatie Moskvy, která podle některých svědectví finančně podporovala její stranu Indický národní kongres; později se agenti KGB údajně snažili přiživovat v Gándhíové strach z CIA a zveličovali informace o americkém „vměšování“ do záležitostí Indie.
Obrazu téměř světice, jak ho po její smrti vykreslovaly naše sdělovací prostředky, odporuje změna ústavy, kterou v roce 1975 iniciovala poté, co vyšly najevo její manipulace s volbami v roce 1971. Přesvědčila prezidenta o nutnosti vyhlásit výjimečný stav, v jehož rámci uvěznila tisíce svých politických odpůrců a zrušila svobodu tisku.
Oponenti jí vytýkali také kampaň nucené sterilizace, nezvládnutí ekonomických problémů vedoucí až k hladomoru a nakonec i nepromyšlený zásah proti sikhům v jejich posvátném Amritsaru. Ten se jí stal osudným; Indiru Gándhíovou nakonec v říjnu 1984 zavraždili dva z jejích osobních strážců, sikhové.
„Byla populární, byla rozhodná – a nenáviděná,“ shrnul v roce 2012 zajímavý dokument o Gándhíové z produkce BBC.
Celý pořad najdete v audiu.
Související
-
Gándhí. Mírotvůrce, který nikdy nedostal Nobelovu cenu
„Generace, které po nás přijdou, sotva uvěří, že po zemi mohl chodit někdo takový,“ prohlásil Albert Einstein o muži pravým jménem Móhandás Karamčand Gándhí.
-
Nejmocnější rodina v Asii aneb Dynastie Néhrú-Gándhí
I kdybyste chtěli, nemůžete jim uniknout. Při procházkách po chaotických indických ulicích vás budou provázet na každém kroku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
