Impeachment prezidenta Trumpa není odplata demokratů, ale prevence, píše americký server

21. prosinec 2019

Ve středu se Donald Trump stal třetím prezidentem v historii Spojených států, kterého Sněmovna reprezentantů obžalovala v procesu takzvaného impeachmentu.

Podle analýzy amerického serveru Vox je nejdůležitější částí ústavní žaloby bod, podle kterého „prezident Trump svým chováním prokázal, že by dál představoval hrozbu pro národní bezpečnost a ústavu, pokud by zůstal v úřadě“.

Čtěte také

Čtěte také

Právě to je podle Voxu jádro celého případu a zároveň důvod, proč se americký Senát, kam teď proces s Trumpem zamíří, nemůže vyhýbat své odpovědnosti.

První roky Trumpova prezidentství poznamenalo vyšetřování jeho možné spolupráce s Ruskem před volbami v roce 2016. Šéf Bílého domu podezření opakovaně popíral a zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller přímé důkazy nenašel. Poukázal však na opakované snahy bránit vyšetřování v Trumpův prospěch.

Později se Trump zaměřil na Ukrajinu a v pohledu amerického serveru udělal přesně totéž, z čeho už byl podezřelý v aféře s Ruskem: tedy snažil se donutit vládu cizí země, aby mu pomohla v domácích volbách.

Celé dění je zdokumentované. Pokud i tak Republikánská strana prezidenta ochrání, Trump bude vědět, že tak v budoucnu může jednat stejně – a možná ještě s větší agresivitou. Ostatně takový je vzorec Trumpova chování, který nalezneme v celé jeho kariéře, poznamenává Vox.

Pokud něco zafunguje, Trump to zopakuje, tentokrát ale důrazněji, hlasitěji a ve větším měřítku. Ukazují to například Trumpovy spekulace o tom, jestli se bývalý prezident Barack Obama skutečně narodil ve Spojených státech nebo jeho slova o Mexičanech coby vrazích a násilnících.

Destruktivní precedens

Hybnou otázkou impeachmentu Richarda Nixona byla otázka, o čem věděl v rámci aféry Watergate a kdy se o tom dozvěděl.

Čtěte také

Podobný otazník ale v případě Trumpa neplatí – je jasné, že věděl všechno, protože to byl přímo on, kdo se na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obrátil. Hybnou otázkou Trumpova impeachmentu tedy je, co všechno Republikánská strana akceptuje nebo dokonce bude bránit. Zatím se zdá, že odpověď zní: Vše, co Trump udělal a ještě více.

„Bylo by lepší, kdyby Republikáni přiznali, že Trumpovo jednání bylo chybné, ale že dopady jeho obžaloby by byly příliš silné a zemi by rozdělily. Jejich argument – a je to jejich argument i proto, že ho zastává samotný prezident – ale zní, že na tom, co Trump udělal, není nic špatného,“ říká profesor práva Noah Feldman z Harvardovy univerzity.

„Republikáni vykládají přípustné důvody pro impeachment vlastně tak, že neobsahují kroky, které jsou velmi nebezpečné pro zemi, národní bezpečnost a charakter demokracie. Říkají Donaldu Trumpovi, že se tak může chovat i v budoucnu, a už to je velmi špatné. Ale říkají to také každému budoucímu prezidentovi: Je možné zneužít pravomoci prezidentského úřadu k získání výhod v nadcházejících volbách. A to je opravdu destruktivní,“ dodává Feldman.

Proto je nejzávažnějším bodem obžaloby právě ten v druhém odstavci na straně pět. Tedy že jejím smyslem je prevence, nikoliv odveta. Jejím cílem je zajistit, aby se Trump, ani žádný jiný prezident nepokoušel zneužít moci k tomu, aby získal ještě větší moc.

Ale pokud republikánští senátoři nedostojí své povinnosti a udělají, co je v jejich silách, aby celá záležitost utichla, dávají tím prezidentu Trumpovi i jeho následovníkům ještě větší moc, uzavírá americký server Vox.

Spustit audio

Související