Trumpův venkov není pravá Amerika, většina žije ve městech a podporuje impeachment, píše novinář

Demonstranti proti Donaldu Trumpovi

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech z roku 2016 se tvrdilo, že politici během kampaně podcenili „opravdovou“ Ameriku. Od té doby všichni upírají zrak směrem k venkovu. Pravda je ale taková, že většina americké společnosti žije ve městech.

A politici to podceňují, upozorňuje americký zpravodaj německého listu Die Welt Hannes Stein.

Podle něj za úřadování bývalého prezidenta Baracka Obamy unikala novinářům jedna podstatná věc. A to sice fakt, že se americký venkov proměnil v postindustriální pustinu.

Žurnalisté si nevšímali rozpadajících se fabrik, zahořklých mužů, kteří vozí své manželky do zaměstnání a mezitím doma na internetu pročítají konspirační teorie. Nevšímali si ani epidemie drogové závislosti mimo městská centra, ani prudkého nárůstu sebevražd a poklesu očekávané délky dožití mezi chudými bílými Američany.

Přehlédli, že tam někde venku se odehrává scénář, který je ve Steinově pohledu srovnatelný pouze s jedinou historickou událostí – společenským rozpadem po konci Sovětského svazu. Novinář, jenž by tento vývoj v americké společnosti postřehl, by Trumpovo vítězství zřejmě považoval za pravděpodobnější.

Přehlížení tiché katastrofy amerického venkova ale nebyla pouze chyba samotných žurnalistů, ale také otázka peněz. Redakce malých regionálních deníků, které o reálné situaci mohly informovat, během minulých let zanikly.

Ani velké listy jako například New York Times nebo Washington Post si nemohly dovolit zaměstnávat potřebné množství lokálních zpravodajů. A dopisovatelé zahraničních médií zase míří do míst, kde se něco děje, většinou tedy do New Yorku.

Po Trumpově vítězství šli novináři do sebe a svou chybu se snažili napravit. Hannes Stein ale dodává, že korekce proběhla zřejmě až příliš ostře.

Kdo je mimo realitu?

Výsledkem je stav, kdy dnes média skoro nepřinášejí jiné reportáže než ty o bílých potetovaných řidičích kamionů s nadváhou, bojujících se závislostí a kteří samozřejmě volí Donalda Trumpa. V nejlepším případě je pak článek doplněn o fotografii polorozpadlé putyky a dalších bílých mužů s červenými kšiltovkami s nápisy „Udělejme Ameriku opět velikou!“.

List New York Times nedávno otiskl esej autorky žijící v Clintonu ve státě Arkansas, kde žije 2 602 obyvatel. Text popisuje, jak místní občané, samozřejmě Trumpovi voliči, zlostně protestují proti najmutí knihovnice s platem 25 dolarů na hodinu. Lidé z Clintonu mají za to, že se jedná o vyhozené peníze.

Autorka v eseji zdůrazňuje, že pokud američtí demokraté věří v možnost odklonění voličů od Trumpa prostřednictvím peněz z Washingtonu, podceňují jejich ideologickou zanícenost. Tvrdé jádro prezidentových voličů prý na takovou podporu nebude reagovat s vděčností, ale se zlostí.

Dopisovatel Die Weltu s ohledem na podobné reportáže varuje, že novináři ve snaze neopakovat minulé chyby vytvářejí mylný dojem. V něm právě oblasti plné vyloučených oblastí a nemocných duší představují tu „pravou Ameriku“.

A ve stejné chvíli se říká i to, že Američané z velkých měst jsou uzavřeni ve svých sociálních bublinách a mimo realitu. Ale nežije naopak v bublině ona třetina Američanů, která bezmála uctívá Trumpa jako svého mesiáše?

Proč by venkov měl být autentičtější než například předměstí New Yorku? Právě tam Hannes Stein bydlí a jak píše, v jeho ulici se znají skoro všichni. Mezi místními jsou židé, křesťané, muslimové, ateisté, běloši, černoši i Asiaté. Většina z nich má děti, za které vydávají nejvíce peněz. Nevlastní zbraně a drogově závislí také nejsou.

Jsou to snad netypičtí obyvatelé Spojených států? A jsou netypické ty miliony mladých, které by ani ve snu nenapadlo volit republikány?, ptá se německý zpravodaj.

Rudá Amerika

Často se mluví o tom, že „New York není Amerika“. Myslí se tím, že osmimilionová metropole se všemi svými přistěhovalci je americkou anomálií. Typická Amerika má být naopak maloměstská, venkovská a křesťanská a typický Newyorčan jí opovrhuje. Ve skutečnosti ale New York už delší dobu není izolovaným ostrovem.

Etnicky nejpestřejším americkým městem je Gaithersburg ve státě Maryland, následovaný kalifornským Oaklandem. Samotný New York se co do pestrosti obyvatelstva umisťuje až na šestém místě. A například v texaském Dallasu tvoří většinové obyvatelstvo Hispánci a černoši. V Chicagu se pak podíl Hispánců blíží k 30 procentům.

Donald Trump má v Oválné pracovně mapu Spojených států, kterou rád ukazuje návštěvníkům. Červeně jsou na ní vyznačeny oblasti, kde v roce 2016 zvítězil. Modře zase ty okrsky, ve kterých uspěla demokratická soupeřka Hillary Clintonová.

Mapa vypadá jako červené moře s osamocenými modrými ostrůvky a Trump se s ní rád chlubí. Když byl proti němu nedávno zahájen proces impeachmentu, který může vést až k jeho sesazení, prezident mapu vyfotil a na Twitteru k ní napsal: „Proti tomuhle veďte impeachment!“.

Žurnalista Stein ale má za to, že je Trumpova mapa zavádějící. Vždyť právě ony modré ostrovy jsou místa, kde žije velké množství lidí, a naopak červené oblasti jsou téměř liduprázdné.

Nepravděpodobné vítězství

Navíc Donald Trump je zřejmě nejméně oblíbený americký prezident a proces jeho impeachmentu podporuje podle průzkumu ze začátku října většina Američanů. Pro sesazení někdejšího prezidenta Richarda Nixona bylo méně lidí, přesto se Nixon v roce 1974 úřadu vzdal.

Je samozřejmě možné, že Trump proces ustojí a příští rok bude díky hlasům venkovského obyvatelstva a nastavení amerického volebního systému znovu zvolen. A je určitě důležité mít na paměti, že Amerika venkov opravdu má a že jde o oblasti se závažnými problémy.

Na druhé straně ale většina Američanů žije ve větších i menších městech. A nikdy se v nich nežilo lépe než dnes – kriminalita je rekordně nízká, kulturní život jen kvete a práce je dostatek.

Německý zpravodaj si myslí, že vítězství Donalda Trumpa novináře překvapilo kvůli tomu, že se potkalo několik nepříliš pravděpodobných faktorů. Jako důležitá se například ukázala nízká volební účast černošského obyvatelstva.

Nicméně pokud by se mladým voličům podařilo vládu prezidenta Trumpa setřást, mohly by se Spojené státy znovu dostat na špici svobodného světa. Přitom ne silou zbraní, ale vlastním příkladem. Pokud se to podaří Američanům, mohlo by se to podařit třeba také Polákům nebo Maďarům. A kdo ví, možná i Rusům a Číňanům, zamýšlí se zpravodaj německého listu Die Welt Hannes Stein.