Ideální veřejný prostor je ten, ze kterého vás nic nenutí odejít. Tam, kde nikdo nebydlí, je něco špatně, říká architekt Gebrian

Čtěte také

Česko je „retardland“. Každá vláda přijde a slibuje dálnice, ale za čtyři roky neudělá nic, říká architekt Máslo

„Nejdůležitější je, jestli je veřejný prostor uzpůsoben tak, aby tam člověk mohl svůj čas pohodlně trávit a sám se mohl rozhodovat, jestli tam chce být, nebo nechce. A aby nemusel odcházet, protože musí,“ uvádí hlavní kritérium dobře řešeného veřejného prostoru.

Typickým indikátorem takového prostoru jsou podle Gebriana veřejné záchody: „Když jsou tam 24 hodin denně přístupné, čisté a kvalitní veřejné záchody, nemusí člověk z takového místa odcházet a může tam trávit čas.“

Václavák jako nákupní centrum

„Já si toto konkrétně uvědomil v Lisabonu na jednom kruhovém objezdu, kterému se ani nedalo říkat náměstí, ale měl všechny atributy potřebné k tomu, abychom z něj odcházet nemuseli: Kromě záchodů tam bylo pítko, byly tam lavičky ve stínu, spousta lidí, kteří diskutovali a hráli karty. Bylo možnost si tam levně koupit občerstvení a kafe, jezdila tam hromadná doprava a byli jsme obklopeni domy, ve kterých žili lidé,“ uvádí na příkladu.

Parter, což je komerční přízemí, ve kterém se běžně pohybujeme, je u nás většinou zlikvidován komercí a brutálním nevkusem.
Adam Gebrian

Právě organická přítomnost místních i návštěvníků dělá z veřejného prostoru kvalitní místo pro život. Takový stav je ale u nás výjimečný, vysvětluje architekt: „U nás jsou krásné veřejné prostory navštěvované našimi i zahraničními turisty, ale po bližším prozkoumání zjistíme, že tam nikdo nebo skoro nikdo nebydlí.“

Čtěte také

Koupil a opravil ruinu zámku, ze kterého komunisté udělali kravín. „Lidé nade mnou kroutili hlavou,“ říká architekt Lejsek

„Příkladem může být Václavské náměstí. Tam žije velmi málo lidí, a když jsem se tam jednou pohyboval se dvěma Američankami, tak chválily, že to je jako nákupní centrum, jen pod širým nebem.“

Čím výš, tím lepší

Naštěstí se vnímání veřejného prostoru podle Gebriana posouvá. „Zvláště mladá generace se nebojí ventilovat své často kritické názory, ať už se týkají dostupnosti bydlení, nebo veřejných služeb a podobně, což je obrovská změna,“ říká.

„Než se ale toto názorové podhoubí reálně promítne do prostředí, ve kterém se denně pohybujeme, tak to bude trvat dlouho.“

Čtěte také

Nový Hlavák? Návrh bourá historickou budovu a nesplňuje zadání, míní architekt. Vybrali jsme ten nejvhodnější, nesouhlasí jeho kolega

Vše záleží také na tom, kam při pohybu ve městě zaměříme svou pozornost. „Třeba tzv. parter, což je ono komerční přízemí, ve kterém se běžně pohybujeme, je v naprosté většině případů u nás zlikvidován komercí, brutálním nevkusem.“

„Tam, kam dosáhne ruka současníka, je to zoufalé. Ale stačí zvednout oči i o jedno podlaží víc, a většinou člověk uvidí nádhernou práci a vysokou úroveň řemesla starou často víc než 100 let. To v našich městech stále ještě pořád je a tak můžeme vidět úplně jiné město,“ popisuje Adam Gebrian.

Jaký mají Češi vztah k veřejnému prostoru a z čeho podle Adama Gebriana vyrůstá? A jak se do veřejného prostoru promítají mezilidské vztahy? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Michaela Rozsypala.