Hůle: Malí exekutoři se nechovají líp než velcí, v oblasti spravedlnosti nemá být tržní konkurence

Podle jeho zkušenosti se ke klientům hůře chovají menší exekutoři, kteří i více tlačí na zvyšování nákladů exekucí, protože se z menšího objemu zakázek obtížně uživí. Naproti tomu velké exekutorské úřady dokáží díky úsporám z rozsahu fungovat efektivněji a levněji.

Zatímco v jiných zemích Evropské unie jsou exekutoři vykonavateli soudních rozhodnutí, v Česku jsou de facto soudní instancí prvního stupně, protože rozhodují o podáních a nákladech. „To je staví do klientelistického vztahu k zadavateli zakázky, protože mohou rozhodnout o tom, jaký nárok na odměnu ten zadavatel má,“ vysvětluje.

Čtěte také

Samotné zkrácení lhůty oddlužení nestačí, kritizuje Nacher. Návrh má zpřísňujících pojistek dost, oponuje Richterová

Podle Hůleho by o všem měly rozhodovat soudy a exekutoři by ideálně měli řešit jen zabavení a prodej nemovitého majetku v případech, kdy dlužník není schopen dluh uhradit ze svého příjmu či účtu. Vše ostatní prý lze dělat od stolu a není třeba exekuci prodražovat.

Skeptický je vůči zavedení teritoriality, exekutoři si totiž mezi sebou konkurují v soutěži o dodavatele zakázek, vedle toho ale také chtějí maximalizovat svůj zisk. Mohla by ovšem pomoci změnit stav, kdy si exekutoři v zájmu soutěže neříkají o zálohu na vedení exekuce.

„Když je dnes vymahatelnost třeba 25 procent, tak oni 75 procent řízení vedou zdarma. To není vinou dlužníka, ale jejich snahy urvat si co největší podíl. V oblasti, která má být doménou spravedlnosti, nemá být tržní konkurence, která vede k tržnímu chování,“ dodává.

Dluhy se mají platit

Podle komentátora Davida Klimeše se nelze divit, že se exekutoři v současném nastavení systému chovají tržně. „V roce 2001 jsme měli pod soudními úředníky pouze 4000 exekucí a měli jsme pocit, že to stát nedokáže řešit. Teď máme 3,9 milionu exekucí, které se týkají asi 7 procent obyvatel nad 15 let a divíme se, že to funguje jako kapitalismus. Buď jedno, anebo druhé,“ podotýká.

Čtěte také

Fixní srážka z exekuce ohrožuje nízkopříjmové dlužníky, říká právnička. Pomůže věřitelům získat své peníze, oponuje ředitelka jejich asociace

Názor, že by nad exekucemi měl mít znovu garanci stát, logicky vyplývá z faktu, že se nám nepodařilo najít niku, kdy tržní soutěž funguje ku prospěchu věci. „Zároveň chceme extrémně regulovat a zároveň se nám nelíbí, když dostaneme obálku s pruhem a hned se tam dosazují další tisíce pro soukromníka, aby se nějak uživil,“ doplňuje.

Novinářka Apolena Rychlíková oceňuje odpouštění dluhů v rámci milostivého léta, zrychlování procesu oddlužení i celkovou proměnu veřejné debaty na téma, co vůbec znamená být zadlužený.

„Jeden respondent mi v hloubkovém rozhovoru řekl, že je přesvědčený, že s tím dluhem umře. Bylo normální potkávat lidi, kteří žili bez jakékoli naděje. Systém exekucí byl složitý, teď ty podmínky insolvenčního řízení dávají nějaký smysl a člověk ví, co dělat, aby se z exekuční spirály mohl dostávat,“ popisuje.

Hůle závěrem zdůrazňuje platnost rčení, že dluhy se mají platit – ovšem ty oprávněné: „Ten systém byl znásilněn. Do roku 2016 fungovala strategie, že když někoho napálím, tak systém mě podrží a on mi to zaplatí. Víc než insolvenčních návrhů dnes v Člověku v tísni uzavíráme smírů s poskytovateli úvěrů, kteří dokonce vracejí peníze, než aby šli k soudu, protože vědí, že smlouvu uzavřeli v rozporu se zákonem,“ uzavírá.

Jaké jsou osobní zkušenosti hostů Chyby systému s dluhy? Poslechněte si v celém díle podcastu, který najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 15. června po 11. hodině a v neděli 16. června po 18. hodině.