Fixní srážka z exekuce ohrožuje nízkopříjmové dlužníky, říká právnička. Pomůže věřitelům získat své peníze, oponuje ředitelka jejich asociace

15. leden 2024

Exekutoři navrhují zavedení fixní srážky, která by prolomila nezabavitelnou částku a umožnila srážet peníze i nízkopříjmovým dlužníkům. O návrhu by měla jednat vláda, protestuje proti němu ovšem pětice nevládních organizací.

Podle Petry Kolářové, výkonné ředitelky České asociace věřitelů, je fixní srážka v současném systému potřebná. „Měl by se napravit systémový problém, protože srážky klesly na historické minimum. Taková situace tu nikdy nebyla, už to trvá rok a věřitelé jsou naprosto zoufalí,“ říká.

Čtěte také

Naopak podle zástupců některých neziskových organizací tento návrh ohrožuje nízkopříjmové dlužníky. „Systém srážek ze mzdy už tady je a je poměrně složitý. Zasloužil by si možná nějaké opravy, ale fixní srážka to nevyřeší,“ oponuje právnička Pavla Aschermannová z organizace Rubikon.

„To, že věřitelé jsou na tom teď hůř, znamená, že jsou na tom hůř i dlužníci. V systému máme nezabavitelnou částku, která by měla dlužníkům zajistit minimální důstojný život,“ popisuje Aschermannová. „Nenarůstá rozhodnutím, ale tím, že se zvyšují náklady na život. Ve chvíli, kdy se zlepší ekonomická situace, tak se zase sníží.“

Zátěž by měla být únosná i motivační

Ohrožené skupiny, jakými jsou samoživitelky nebo důchodci, ale nepatří pouze mezi dlužníky. Proto je podle Kolářové ohrožuje i současné nastavení systému.

„Nebavíme se pouze o věřitelích, jako jsou velké firmy,“ upozorňuje. „Bavíme se o věřitelích, jako jsou sami důchodci, matky samoživitelky, oběti trestných činů, které čekají na náhradu škody. Jsou to třeba malý pronajímatelé bytů, kteří mají jeden byt, pronajímají ho a nemohou se domoci svého dlužného nájemného.“

Nezabavitelná srážka podle ní navíc klesá disproporčně vzhledem k výdělkům. „Ukazuje se, že mezi lety 2019 a 2023 vzrostla minimální mzda bezmála o 30 procentních bodů, mzdový medián vzrostl o 25 procent, ale srážka z mediánové mzdy klesla o 61 procentních bodů,“ vyjmenovává Kolářová. „Tady se ukazuje absolutní nepoměr k nárůstům výdělků.“

Čtěte také

S narůstající nezabavitelnou srážkou ze mzdy ale klesá efektivita exekucí. „Ukazuje se, že exekuce fungují u jedné nebo dvou exekucí. Jakmile má člověk tři a více exekucí, tak už jsou vcelku bezzubé,“ konstatuje Aschermannová. „U vícečetných exekucí je jedinou možností, pro věřitele i pro dlužníka, oddlužení.“

Systém fixních srážek podle ní ale upřednostňuje komerční poskytovatele úvěrů, a naopak komplikuje vymáhání výživného nebo náhrady škody.

„Musí se otevřít debata o tom, které pohledávky se budou uspokojovat jako první. Jistě by mělo důvod srážet jako první na výživném a na odškodnění pro oběti trestných činů. Nevidím žádný důvod pro to, aby se jako prioritní uspokojovaly pohledávky státu,“ komentuje vyjednávání o podobě návrhu Kolářová.

„Z našeho pohledu je velmi důležité, aby byla všechna opatření vybalancovaná. Aby se věřitelé mohli dobrat svého práva na uspokojení pohledávky a současně aby pro dlužníka byla situace únosná a i motivační,“ doplňuje.

Čtěte také

Zcela spravedlivý podle Aschermannové ale není ani současný systém. „Systém srážek znevýhodňuje samoživitele s dětmi oproti manželům, znevýhodňuje lidi z velkých měst oproti lidem, kteří mají nižší náklady na bydlení na malých městech,“ potvrzuje.

Narovnat podmínky ale podle ní můžeme i úpravou stávajícího systému, není pro to potřeba zavádět nový. „Fixní splátka jde proti této snaze. Obávám se, že je to návrh exekutorů, kteří chtějí, aby se jim zaplatily jejich náklady a aby se nezastavovaly marné exekuce,“ domnívá se. Místo výpočtu srážky z minimální mzdy by zavedla procentuální srážku z výdělku.

„Fixní výše minimální splátky je samozřejmě jenom jedna z možností. Preferovanou variantou by mělo být mimo jiné stanovení výše srážky procentem z celkového příjmu dlužníka,“ souhlasí Kolářová. Variantu výpočtu z minimální mzdy, ale nezavrhuje. „Deset procent z minimální mzdy mi ale přijde pro dlužníka jako motivační a současně únosná částka.“

Finanční gramotnost dlužníků a věřitelů

Motivační efekt se ale podle Aschermannové vytrácí jednocením strhávané části. „Obávám se, že to bude motivovat lidi k odchodu do šedé ekonomiky, protože fixní srážka by znehodnotila práci v exekuci,“ předpokládá. „Není to jenom fixní srážka. Provede se fixní srážka a pak, pokud je to možné, se ještě provede další srážka a teprve z té nižší částky by se hradilo výživné nebo náhrada škody.“

Riziko rozmachu šedé ekonomiky ale existuje i nyní. „Vždycky tu bude práce načerno, vždycky tu bude nehlášení příjmů. Ale co se statistik týče, je u nás objem šedé ekonomiky asi 15 procent HDP, což je mnohem nižší než průměr ostatních zemí východní Evropy,“ srovnává Kolářová.

Čtěte také

Klesá také počet exekucí a dlužníků. „Je dobře, že se jejich počet snižuje, ale je to na základě legislativních zásahů, nikoliv zvýšení finanční nebo právní gramotnosti lidí,“ myslí si Kolářová. „Měli bychom obrátit pozornost úplně na začátek a nastavit opatření tak, aby věřitelé nebyli nuceni brát spravedlnost do vlastních rukou.“

Naopak podle Aschermannové by problému pomohlo nejen hledat lepší nástroje, ale také přiznat větší odpovědnost věřitelům.

„Když mluvím o začátku, tak proč věřitelé lépe neprověřují už schopnost dlužníka, než mu poskytnou úvěr? To se pořád neděje,“ uzavírá. „Nechápu, proč věřitelé nepodporují vstup dlužníků do oddlužení, které je daleko výhodnější. A přesto od věřitelů pořád slyšíme, že se musí zpřísnit podmínky oddlužení. Přijde mi, že je tam finanční neznalost i věřitelů.“

Více podrobností o návrhu na fixní srážku, současném exekučním systému i dalších nástrojích jeho regulace si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.