Samotné zkrácení lhůty oddlužení nestačí, kritizuje Nacher. Návrh má zpřísňujících pojistek dost, oponuje Richterová

„Vadí mi princip, jak je ta novela postavená,“ říká poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. „Samotné zkrácení by bylo v pořádku, kdyby bylo doprovázeno dalšími věcmi, které jsme navrhovali, tak aby byli dlužníci motivováni řešit problematiku předlužení co nejrychleji.“

Čtěte také

iROZHLAS

Sněmovna schválila zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky. ‚Aktivistické,‘ tvrdí exministryně Válková

Opoziční kritika je ale podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) neopodstatněná.

„Navazujeme na práci, kterou započalo hnutí ANO,“ podotýká. „Ještě v roce 2021 Andrej Babiš psal na Facebook, že je rád, že klesají počty lidí v exekucích. Hnutí také prosadilo nové podmínky pro vstup do oddlužení a možnost rychlejšího oddlužení po třech letech.“

Současná novela zavádí stejný systém, který je uplatňovaný u insolvencí – tedy že dlužníci budou splácet postupně a proporcionálně všem věřitelům. Úprava také zavádí systém pojistek nebo odbřemenění povinnosti pro zaměstnavatele.

Šedá ekonomika

„V okamžiku, kdy jsme se shodli, že se novela nebude vztahovat pouze na insolvence, ale i exekuce, se centrální evidence srážek stala součástí velkého koaličního návrhu,“ podotýká Richterová. „Toto usnadnění komunikace je pro zaměstnavatele opravdu významné.“

Čtěte také

Fixní srážka z exekuce ohrožuje nízkopříjmové dlužníky, říká právnička. Pomůže věřitelům získat své peníze, oponuje ředitelka jejich asociace

Pozměňovací návrhy hnutí ANO usilovaly i o propojení exevidence exekucí s registrem vozidel.

„Ministr dopravy mi před rokem slíbil, že vymyslí systém, jakým propojí registr exekucí s registrem vozidel, aby se nestávalo, že si někdo koupí auto a pak zjistí, že je v exekuci, takže přijde o auto i o peníze,“ vysvětluje Nacher. „Výsledkem této práce je, že se rok neudělalo vůbec nic.“

Koalice se ale brání, že o propojení obou systémů usilovala.

„Ministerstva si nejsou jistá, jestli by to nebyla pouze iluze ochrany. Ministerstvo dopravy říká, že nápad jde dobrým směrem, ale že to není napsané tak, aby to fungovalo,“ oponuje Richterová. „Registr silničních vozidel je z právního hlediska neveřejnou evidencí, takže nemůže sloužit k ochraně dobré víry kupujícího.“

Ožehavým problémem je i odchod dlužníků do šedé zóny nelegálních příjmů, který by se novela měla pokusit vyřešit.

Čtěte také

iROZHLAS

Lidé se zbaví dluhů a odejdou ze šedé ekonomiky, říká sociolog Prokop o novele insolvenčního zákona

„Jestli chtějí lidé do oddlužení, musí mít oficiální příjem,“ konstatuje Nacher. „Jestli má mít člověk oficiální příjem, musí být zaměstnavatelný. Když se dneska zeptáte zaměstnavatele, tak oni nechtějí zaměstnávat lidi, kteří mají pět a více exekucí.“

Zaměstnavatelům má vyjít vstříc úprava právě využitím centrální evidence srážek ze mzdy.

„Sníží frekvenci dotazů exekutorů na zaměstnavatele, tím je zbaví rizika pokuty, což je ta hlavní hrozba,“ popisuje Richterová. „Lidé, kteří mají čtyři a více exekucí, budou mít stejné srážky jako lidé v insolvenci, aby šli do oddlužení a byla maximálně využita jejich možnost a schopnost vydělávat peníze a splatit věřitelům co nejvíce.“

Proměnlivá doba oddlužení

Opozice dále navrhovala diferenciaci doby nutné k oddlužení podle výše dlužné částky, jež by měla motivovat lidi řešit exekuce před tím, než se jich nakumuluje více.

„Je úplně něco jiného, když někdo dluží 200 tisíc a někdo dva miliony. Jestli u jednoho by tři roky stačily, tak u druhého v zásadě nestačí ani pět let,“ kritizuje Nacher s tím, že nejčastější dluh v Česku je okolo 650 tisíc, průměrně pak 1,2 milionu.

„Tím bychom motivovali dlužníky, aby to začali řešit co nejrychleji. Ne aby to nechali dotáhnout do milionových částek a pak šli milostivě do insolvence,“ dodává poslanec.

Čtěte také

iROZHLAS

Poslanci jednali čtyři hodiny o insolvencích. ‚ODS má v otázce oddlužení blíž k ANO,‘ řekl ministr Blažek

Změna se do znění novely nedostala z několika důvodů. Jedním z nich je rozdíl reálných dluhů od průměru zkresleného jednotlivci s extrémními dluhy.

„V návrhu je obrovská chyba. Bod osm by nepodnikatelům s dluhy přes tři miliony naprosto znemožnil vstoupit do oddlužení, což by byl krok zpět před rok 2008, kdy oddlužení vůbec neexistovalo, a navíc by byl v rozporu se směrnicí,“ uvádí Richterová.

Pamatovat je podle ní potřeba systematicky i na dluhy z minulosti. „Lidé mohli mít dluh 95 tisíc na nájemném, ale vyšplhalo se jim to na více než milion korun na příslušenství, na penálech, na úrocích,“ uzavírá Richterová. „Dneska už takto extrémní podoby možné nejsou, ale stále se vyrovnáváme s exekučním eldorádem z minulosti.“

Více podrobností o novele insolvenčního zákona, projednávaných pozměňovacích návrzích i obavách kritiků finálního znění si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.