Konečně byl klid na plnění vládních slibů, chválí šéf Mladé ODS. Komentátor: Lépe se má jen někdo

30. prosinec 2024

Premiér a předseda ODS Petr Fiala ve svém vánočním poselství řekl, že za rok 2024 se podařilo překonat obrovské výzvy. „93 procent vládních cílů je splněno zčásti, nebo úplně,“ zopakoval argument vlády předseda mládežnické organizace Mladá ODS a místopředseda think-tanku Pravý břeh Institutu Petra Fialy Michal Chládek. „Ne, vláda svoje sliby nesplnila. To je takový trik, směšná hříčka,“ kritizuje v pořadu Pro a proti komentátor serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina. 

Splnila vláda 93 procent z celého svého programového prohlášení, jak nedávno oznámil premiér Fiala?

Martin Zvěřina: Ne, nesplnila. To je takový trik. Za splněný považuje každý bod, kde bylo splněno aspoň 80 procent. To znamená, že v souhrnném čísle je to 93 procent, ale to je taková směšná hříčka, takový trik.

Pane Chládku, vy víte, jakým způsobem Petr Fiala dospěl k číslu 93 procent, že tedy vláda splnila takový podíl svého programového prohlášení?

Michal Chládek: 93 procent vládních cílů je splněno zčásti, nebo úplně. Kompletně splněno je asi 36 procent cílů…

Nezlobte se, že vám do toho vstupuji, ale není právě toto určitá hra s čísly? Premiér Fiala na jedné straně řekne, že už splnili 93 procent programového prohlášení, a vy říkáte, že je tím míněno, co je splněno nebo částečně splněno. Jak tomu máme rozumět jako veřejnost?

Čtěte také

Chládek: Myslím, že každý, kdo pracoval v nějakém větším celku, ví, že si na začátku stanovujete nějaké cíle. Potom je revidujete a zjišťujete si, co je a co není reálné, jestli ty cíle byly realistické, anebo ne.

Pokud jsme před třemi lety sestavovali vládní cíle, tak je jasné, že zákonitě musí dojít k nějakému vývoji a zároveň k posunu, jestli je něco realistické, nebo ne. Takže mi to nepřijde jako hra s čísly.

Je těžké hodnotit, jestli 100 procent každého cíle je vůbec realistické po čtyřech letech, respektive třech letech naplnit.

Vládní politici si Fialův projev pochvalují, podle opozice v něm neprojevil sebereflexi. Splnilo se to, co premiér Fiala slíbil před rokem?

Chládek: Myslím, že splnilo. Ještě se možná vrátím k předchozím projevům. Když si vezmeme, kterými roky si vláda prošla, jakými krizemi si prošla, tak rok 2024 byl první takový klidnější rok a podařily se důležité věci.

Vypíchnu důchodovou reformu, stabilizaci ekonomiky, pokroky v infrastruktuře a technologiích. A konečně začaly růst například reálné mzdy, což považuji za zásadní pro obyvatele této země.

Zvěřina: Nesplnilo se to. Reálné příjmy sice rostou, ale jenom části obyvatel, velice selektivně. Třeba lidem pracujících v peněžnictví nebo v IT určitě rostou. Ale pak je tady spousta profesí, kterým reálné mzdy nestoupají a hned tak stoupat nebudou.

Co se týče třeba důchodové reformy, to samozřejmě může ODS považovat za úspěch. Na druhé straně je to jenom parametrická změna. To, o čem se tady bavíme 30 let, tedy reforma, která by přivedla obyvatelstvo k menší závislosti na státu v důchodovém věku, tady není a nebude. Protože vláda se k ničemu takovému neodhodlala.

„Řeči před volbami”

Pane Chládku, čím si vysvětlujete, že opozice slibuje, že pokud se za rok dostane do vlády, tak důchodovou reformu zruší?

Chládek: Byl bych v tomto opatrný. Myslím si, že i tato reforma bude v případě, že by se opozice dostala do vlády – což nepředpokládám. Ale kdyby se tak stalo, tak jsou to podle mě řeči před volbami, které se nakonec nenaplní, protože je to pro ně pohodlné.

Někdo přišel s odvážnou myšlenkou, že se konečně aspoň nějaká důchodová reforma udělá. Velmi pravděpodobně všichni tušíme, že je potřeba, aby se něco s důchodovým systémem stalo.

Jsou vlastně tři možnosti. Buď zvýšíme odchod do důchodu, nebo snížíme důchody, nebo zvýšíme daně. Čtvrtý je, že by se částečně připojišťovali lidé sami. Na to je třeba dlouhodobý investiční produkt, který zvýhodňuje právě tato důchodová reforma.

Pane Zvěřino, není to úspěch? Po letech, kdy se mluví o tom, že je potřeba reformovat důchodový systém, se to podařilo, nemyslíte?

Zvěřina: To je dáno optikou. Podívejte se, jediná reforma, o které můžeme mluvit, byla Nečasova reforma, kterou vláda Bohuslava Sobotky (SOCDEM) zrušila. Myslím si, že to, co vidíme, jsou parametrické změny, které pochopitelně lidé nesou negativně.

Čtěte také

Na druhé straně bylo určitě důležité, aby se zbrzdila valorizace. Ten vzoreček nebyl připravený na velkou inflaci, tudíž náhradový poměr důchodců velice rostl. Teď se ale bude snižovat neustále, takže čím je člověk mladší, tím méně bude brát v poměru ke svému příjmu v důchodu.

Mělo by se začít přemýšlet o tom, co by s tím ti lidé mohli dělat. Pan Chládek říká, že dlouhodobý investiční produkt je řešení – není to řešení, je to řešení pro bohaté.

Podívejte se, kolik si lidé odkládají na důchodové připojištění, kolik si odkládají na stavební spoření. To jsou minimální částky.

Ti lidé by si třeba i chtěli dávat víc, ale nemají peníze. A tady je problém, který ODS a ani tato vláda v podstatě notoricky neřeší, protože tito lidé ji nezajímají.

Jak se za vlády Petra Fialy změnila dostupnost bytů? Rostou reálné mzdy skutečně všem? A měl by se premiér omluvit za problémy spojené s digitalizací stavebního řízení, jak tvrdí opozice? Poslechněte si celý pořad Pro a proti.

autoři: Lukáš Matoška , job
Spustit audio

Související