Hudebník Michal Prokop: Je nebezpečné, pokud je jediným cílem politika boj o moc. Teď to tu převažuje

25. červenec 2023

„Před současnou politickou garniturou nevidím nějaký skutečný cíl, respektive to, kam směřuje. My v těch 90. letech měli cíl jasný: budování státu. Pokoušeli jsme se vybudovat strukturu, která by odpovídala tomu, co bylo na západ od nás,“ vzpomíná rocková legenda a hudebník Michal Prokop na své působení ve vysoké stranické politice. Je to už 25 let, co se vrátil k hudbě a ke své skupině Framus Five. (Repríza.)

„A jsem strašně rád, že jsem z politiky odešel, protože si nemusím politický cíl definovat. Budování státu byl důvod, proč jsem do politiky šel. Teď takový důvod nenalézám, a proto tam nejdu – kromě toho, že věkově na to už nemám tu páru.“

Čtěte také

Kdyby měl ale definovat, o co by současní politici měli usilovat, Prokop říká: „Teď je tady samozřejmě boj s inflací, dějí se kolem nás věci, které se tehdy neděly, jako je ruská agrese na Ukrajině, energetická krize apod. Ale to jsou všechno takové jako parciální události. To není ten velký cíl, k čemu směřovat.“ 

„Možná, že by měli současní politici směřovat k tomu, aby se na postech v institucích, které jsme my pomáhali budovat, objevili lidé, kteří na to mají. Kteří opravdu umí to, čemu se tak vznešeně anglicky říká leadership – tedy osobnosti státnické. Já jich tady ale moc nevidím.“ 

Mezi takové osobnosti Prokop počítá nového prezidenta Petra Pavla, otazníky má ale u premiéra Petra Fialy (ODS). 

„Třeba se prezident takovou osobností stane. Zatím se mi svými postoji jeví tak, že k tomu má nakročeno. Premiér Fiala je také člověk, který má něco za sebou, ale jestli on bude tím Winstonem Churchillem současné české politiky, tak o tom tak úplně přesvědčen nejsem. Ale kdo jsem já, abych soudil.“ 

Politik řeší dvě loajality

Michal Prokop se stal poslancem až po roce 1989, nejdřív ve Sněmovně národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, po roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanské demokratické aliance (ODA). Následně byl za stejnou stranu zvolen i do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde působil až do roku 1998. 

Čtěte také

Když na tu dobu vzpomíná, popisuje, jak vypadá běžná politická praxe a vnitřní souboj dvou loajalit.

„Jedna je loajalita k principu, kvůli které jsem do politiky kdysi šel, a druhá je loajalita ke straně, bez které bych o svůj cíl nemohl usilovat. To jsou dvě věci, které neustále poměřujete. A každý člověk má někde nastavenou laťku, kde si pak řekne, že dál už jít nemůže.“ 

„Jsou ale věci, se kterými nesouhlasíte, ale víte, že vzhledem k tomu, že když to ,odklepnete‘, tak vám jiní třeba opoziční politici nebo protistrana přihraje zas něco jiného. Je to vlastně obchod, který k praktické politice bezpochyby patří, ale pak má každý nějakou tu laťku, po které řekne: ,Tak tohle už ne. Nazdar, tady končím‘,“ doplňuje Prokop v Osobnosti Plus. 

Politika je obchod

„A když jsem říkal, že současná politika je vyprázdněná od hodnot, tak se mně zdá, že tato praktická politicko-obchodní politika je něco, co teď ale převažuje,“ tvrdí Prokop s tím, že před 25 lety bylo všechno míň agresivní. 

„Těžko se mi porovnává, protože ne všechno si člověk pamatuje. Ale všechny opoziční praktiky, kdy se bojkotuje Sněmovna a jedná se v noci, tak to tehdy bylo dost výjimečné. Dnes se to jeví jako klasická a běžně užívaná metoda.“

Čtěte také

Hlavní rozdíl pak hudebník vidí v tom, že v parlamentu nebylo tolik lidí, pro které je hlavní cíl moc. „Dělat vše jen pro to, abych byl ten, kdo to ,drží pod krkem‘? To je ten boj o moc. Sice to k politice patří a bez toho to nejde, ale pokud je jediným cílem samotná moc, je to strašně nebezpečné. A to se mi jeví, že teď převažuje.“

„Je také pravda, že tehdy převažovaly různé majetkové přesuny, protože ekonomická transformace a privatizační kauzy nabízely neuvěřitelné cestičky ke kriminální činnosti, což dnes už tak úplně možné není. Jednak už byly peníze z drtivé většiny rozděleny – a kromě toho se postupně vybudovaly právní instrumenty, které to hlídají a taky brání. Ono – regulace a právo jsou vždy trochu pozadu za reálnou činností, tu jen dohání,“ uzavírá Michal Prokop. 

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.