Havel by dnes v přímé volbě nepostoupil ani do druhého kola, myslí si hudebník Michal Prokop
Hudebník a bývalý politik Michal Prokop se ke své politické minulosti hrdě hlásí a nesouhlasí s tím, že 90. léta jsou nejhorším obdobím naší historie. I když se ne všechno povedlo...
Svého angažmá v politice (působil jako náměstek ministra kultury a poslanec za stranu ODA) prý rozhodně nelituje. „Byla to úžasná životní zkušenost. Potkal jsem fantastické lidi, které bych třeba jinak vůbec neměl šanci poznat,“ říká hudebník.
Na otázku, co se za léta v politických kruzích naučil, odpovídá: „Je to něco, na čem se překvapivě shodnu se současným prezidentem Milošem Zemanem. A sice že největší svinstva v politice vyvěrají vždycky zevnitř té vlastní strany. Nikdy ne od politických soupeřů.“ Dodává ale, že jeho osobně se vnitrostranické soupeření tolik netýkalo.
Ke své politické minulosti se hrdě hlásím
Při výročí 30 let od sametové revoluce se chce hlavně radovat. Přiznává ale, že možná bude také trochu smutný. Ne všechno se totiž vyvinulo tak, jak si původně představoval.
Čtěte také
„Nepatřím nicméně mezi lidi, kteří odepisují 90. léta – což jsou mimochodem léta, kdy jsem v politice aktivně působil a hrdě se k tomu hlásím. O něco nám tehdy šlo a přeci jen jsme s tou společností něco provedli, i když to třeba nebylo úplně ono.“
Michal Prokop vzpomíná, jak se ho počátkem 90. let na zahraničních stážích v evropských parlamentech kolegové ptali, co si myslí, že bude na porevoluční transformaci nejtěžší. „A já jsem říkal, že nejhorší bude změnit myšlení lidí. Tehdy jsem ale samozřejmě netušil, jak velkou pravdu mám.“
Havel by dnes neobstál
Myšlení lidí se totiž podle Prokopa od pádu komunistického režimu změnilo velmi málo. „Jsem přesvědčený, že kdyby dnes v systému přímé volby kandidoval Václav Havel, neměl by vůbec šanci se dostat ani do druhého kola.“
Historie euroatlantické civilizace se pohybuje tak trochu jako kyvadlo. Teď jsme – doufám – v úvrati a začne se to zase vracet k normálu.
Michal Prokop
Připomíná ale, že rozdělenost společnosti se netýká jen Česka. „V životě by mě třeba nenapadlo, že v Americe bude vládnout člověk jako Donald Trump. Není to jen Česko…“ Ke zvláštnímu hodnotovému posunu podle bývalého politika přispěl třeba i internet a anonymita, kterou poskytuje.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Michalem Prokopem. Odpovídá také na to, jestli přemýšlí o návratu do politiky nebo co si myslí o unijních dotacích.
Související
-
Michal Prokop slaví s Framusem Five padesátiny. „Pět nás bylo...
Vznikla před půl stoletím a za tu dobu vydala osm studiových alb! To je skupina Framus Five s Michalem Prokopem, která v pátek završí oslavy existence na vánočním k...
-
Nechci míchat muziku s politikou, říká zpěvačka Lenny. Sponzorský dar od Babiše by ale nevzala
Lenka Filipová mladší alias Lenny je dcera známé zpěvačky. Hudbě se věnuje od mala, poprvé stála na pódiu v 15 letech. Jak se jí studovalo v Londýně? A je máma konkurence?
-
Jan P. Muchow: Česká nátura je i taková, že si neumíme příliš vážit hrdinů a skoro ani poděkovat
Muzikant a filmový skladatel Jan P. Muchow říká, že je mu v kapele sympatičtější role šedé eminence. „Někoho, kdo třeba stojí za basou a skoro není vidět,“ dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.