Mozek je centrem lásky i zla. Taky vás denně odměňuje libými pocity, říká popularizátor vědy

8. prosinec 2018

Lidský mozek je dodnes neprozkoumaná část lidského těla. Za posledních 20 let o něm sice víme víc než za předcházející staletí, pořad ale nevíme vše.

„Říká se, že mozek je svým počtem neuronů podobně nekonečný jak sám vesmír. Když se na ta čísla podíváte, tak to tak trochu i vychází… Ale stejně jak dodnes přesně nevíme, co je to černá hmota, tak nevíme, co všechno mozek doopravdy umí,“ říká spisovatel a popularizátor vědy Milan Bauman.

Oxytocin: hormon mazlení

Oxytocin dělá z lidí větší extroverty

Polibek, ilustrační foto

Manipulace s hladinou „hormonu lásky“ dělá lidi extrovertnějšími a otevírá je novým zkušenostem.

Mnoho zažitých „bludů“ o fungování lidského těla používáme dodnes. Třeba když mluvíte o lásce, malujete srdíčka, ale už od poloviny 20. století víme, že láska nemá se srdcem zhola nic společného, protože souvisí s lidským mozkem.

I ve spokojeném manželství začne časem chybět něha. „Může za to hormon oxytocin, kterému se taky říká hormon důvěry nebo lásky. Ne nadarmo si lidi tak rádi pořizují pejsky a kočičky, se kterými se mazlí. Víceméně stejný hormon se po hlazení uvolňuje zvířátkům,“ tvrdí Bauman.

Oxytocin se uvolňuje v části mezimozku a začne s tím v době lidského dospívání. „U dívky se začne rozšiřovat pánev, což je příprava na porod, pak ho mozek pustí i do prsních žláz. Vliv má i na psychiku, kdy si dívky (i chlapci) najednou začínají všímat druhého pohlaví. Moc o tom obvykle nepřemýšlíme, ale je to jen další pochod, který v probíhá ve vašem mozku,“ říká autor knihy Štvanci touhy. „V knize mám i takové motto: Mozek je úžasný orgán, který pracuje 365 dní v roce 24 hodin denně… Jen do chvíle, kdy se zamilujete.“

Mozek vás odměňuje

Marihuana má zřejmě horší dopad na mozek dospívajících než alkohol

Marihuana - konopí - tráva

Kanadští výzkumníci zkoumali vliv alkoholu a marihuany na mozky dospívajících. Odhalili, že žáci, kteří užívali marihuanu, měli horší výsledky v testech paměti, vnímaní a sebeovládání. Dopady se prý navíc projevovaly déle než u alkoholu.

Podle popularizátora vědy mozek člověka taky neustále odměňuje. „Když se najíte nebo napijete, což potřebuje, aby mohl fungovat, odmění vás libými pocity. Když se lidé milují, pracuje to na stejném principu odměny. Tady tedy v podobě rozkoše. A nejen to, protože vaše tělo potřebuje pohyb a vyplavovat nepotřebné soli a další látky, tak když si zaběháte nebo zaplavete, rázem se dostaví úžasný poct libosti. Řeknete si, jak se vám fajn…“

Stejně na tom prý byli už naši prapředci. „Proč by měl člověk malovat mamuty na zdi jeskyně? Měl libé pocity z tvůrčí práce a seberealizace. Dnes to máme, když postavíte dům nebo něco vytvoříte. Mozek vás odmění a neustále řídí a vy pak tuto činnost děláte stále dokola.

Aby se z vás nestal jen otrok instinktů a půdu, je tady institut s názvem vůle. „Vůle nám umožňuje vzepřít se… Neztrácejte svůj lukrativní a drahocenný čas s těmi, kteří si ho nezaslouží. Pokud se vám podaří navázat třeba i krátkodobý intimní vztah, tak o něj musíte pečovat. Hýčkat si ho. Protože třeba už jiný mít nebudete. V říši rozumu a emocí totiž existuje lidská vůle, kterou můžeme a jsme schopni sami ovládat.“

Výmývání mozků?

Proč máme velký mozek a v čem se liší od šimpanzů?

Mozek

Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší od mozku jiných živočichů? A jak jsou na tom lidoopi?

Mozek může být nemocný a mít nějakou patologii, ale každý z nás je podle Baumanna taky ovlivňovaný prostředím, výchovou a dalšími okolnostmi. Jak se pak dívá třeba na vojáky, kteří ve válkách zabíjejí jeden druhého? 

„Tady hraje roli ještě něco jiného, o čem se moc nemluví. Každý si v sobě neseme prvky násilí, které se projevují třeba v krizových situacích nebo ve válkách. Ten voják netuší, co s ním bude zítra, a tak se chová neadekvátně a jinak než v běžné situaci. Prostě se to najednou spustí. Když jsem to zjišťoval, tak mě velmi překvapily počty znásilněných žen za 2. světové války. Zní to až neuvěřitelně, ale jsou to stovky milionů. Řeknete si, kde se to násilí vzalo, ale patrně jsou to atavismy z naší dávné minulosti, kdy člověk musel zabít zvíře, aby se nasytil a přežil.“       

Lidský mozek se prý ale taky dá tzv. vymýt a zmanipulovat. To, že to jde, bylo vidět právě za války nebo v době nacismu, kdy najednou hodně normálních lidí té ideologii uvěřilo. Zlo je ale prý často způsobeno nějakou nemocí, poruchou mozku.

„V Americe zkoumali mozky zločinců a u mnoha z nich našli patologie. Někdo další ale říká, že problém zločinu je nedostatek zpětné vazby. Běžně člověka asi nenapadne vzít nůž a někoho napadnout, protože mu mozek řekne: nesmíš. U těch, co zabili, něco takového ale nefunguje,“ dodává Milan Bauman.

autoři: David Šťáhlavský , lup
Spustit audio

Související