Vůně jsou nejrychlejší zkratka k naším emocím, míní aromaterapeutka
Jana Štumpová Konicarová se místo korporátní dráhy začala zajímat o homeopatii a později také o vonné esence. Dnes patří mezi odbornice na obojí.
V řadě vůní a jejich kombinací, které objevila a poznala, vyjmenovává Štumpová Konicarová stálice.
Čtěte také
„Jasmín miluji. Ten, který roste u nás a říká se mu tak, je jiný. Pravý jasmín je velmi vzácný, potřebuje teplé klima, teplé noci a slunce,“ říká o podmanivě exotické vůni rostliny nazývané v mnoha kulturách „králem květin“.
Doplňuje, že esence z pomeranče jsou známé antidpresivum, květ magnólie nazývá zase šlechetnou vůní, který zklidňuje nervový systém a působí jako afrodiziakum.
Přenášení mysli
Na vonné ezoterii je podle ní zajímavé právě to, že esence dostávají každou mysl člověka do jiných sfér.
„Na vůních se mi líbí, že jsou nejrychlejší zkratkou k naším emocím. Lymbický systém mozku je údajně nejblíže našeho čichového centra,“ říká.
Levandule
Podle aromaterapeutky patří mezi nejvíce užívané byliny také levandule, a to i proto, že má mnoho variant.
„Všechny je z hlavy neznám. Nejklasičtější je ta z Provence, ale existuje i kašmírská nebo alpská. Každá má podle přírodních podmínek, tedy půd nebo nadmořské výšky, kde roste, své unikátní aroma. I když je až přeužívaným olejem, je velmi antiseptická, uklidňující a utišující,“ popisuje.
Poslechněte si celý rozhovor Davida Šťáhlavského s Janou Štumpovou Konicarovou. Mluvit bude mimo jiné ještě o produktech, které vyrábí na lekce jógy.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.