Po padesáti dnech ve tmě se mi výrazně zlepšil sluch, říká terapeut

16. srpen 2017
Smrt, temnota, duch, démon (islutrační foto)

Mohou extrémní podmínky léčit? Podle některých ano. Stále oblíbenější je například terapie tmou, při které jsou zájemci zavření minimálně týden v úplné temnotě. Při kryoterapii jsou zase lidé v komoře, ve které teplota klesá až na 120 stupňů pod nulou.

Postupně se scházejí lidé, kteří se během následujících dvou hodin budou nořit do mrazu. Každý odvážlivec musí mít na sobě speciální dřevěné boty. „To je izolační obuv. Kdyby šli v ponožkách nebo bosí, tak by prostě přimrzli,” vysvětluje Roman Hrabaň, jeden z vedoucích pracovníků kryocentra v Praze 4.

Jeden z pravidelných návštěvníků centra, který se chystá terapii podstoupit, to dělá ze zdravotních důvodů. „Pomáhá to kloubům, na kryoterapii chodím už od roku 2005, dvacetkrát až třicetkrát do roka. Někdo chodí denně,” říká.

Tři až čtyři minuty


Když člověk stárne, klesá mu schopnost vnímat vysoké tóny. Po padesátidenním pobytu ve tmě mi ta schopnost výrazně narostla. Andrew Alois Urbiš

„Během patnácti minut tam bude -120°C,” říká kryoterapeut Hrabaň, který stojí u takzvaného polária. Extrémně nízkých teplot docílí zkapalněným vzduchem, který se vhání do prostoru kabiny. „Je to kapalina, která se v poláriu rozstřikuje pomocí trysek, ochlazuje prostor,” vysvětluje.

Další návštěvník centra podstoupí mráz kvůli kotníku, který si zranil při fotbale. „Pán je sportovec, ti zvládají mráz trošku lépe, takže někdy zvládnou i tři minuty. Jinak si musí návštěvníci postupně zvykat, jako při otužování. Doba strávená v kabině se postupně prodlužuje, maximálně jsou to čtyři minuty,” říká Hrabaň.

Tma a organismus

Extrémní terapie nemusí být jen mrazivá komora. Hostem Českého rozhlasu Plus byl psycholog a terapeut Andrew Alois Urbiš, který nejrůznější netradiční léčby vyzkoušel sám na sobě.

Urbiš například několikrát strávil dlouhých padesát dnů ve tmě. Podle jeho slov mu to dalo především poznání. „Nejsem příznivcem rekordů, ale potřeboval jsem, jak na člověka působí jednotlivé fáze pobytu ve tmě, protože jsem terapeut a zabývám se tím profesionálně,” vysvětluje.

Terapie tmou vychází z prastaré tibetské techniky yangtik. „Než jsem pobyt nastoupil, absolvoval jsem důkladné vyšetření. I v průběhu pobytu mi odebírali krev a sledovali se různé změny v mém organismu, aby se zjistilo, jaký vliv tma na organismus má,” popisuje Urbiš.

Slepota

Lepší sluch a testosteron

Terapeut zmiňuje jako jeden z hlavních efektů života ve tmě výrazné zlepšení sluchu. „Když člověk stárne, klesá mu schopnost vnímat vysoké tóny. Po padesátidenním pobytu mi ta schopnost výrazně narostla, právě v oblasti vysokých tónů,” říká.

Urbišovi se díky tmě také snížil obsah malých tukových částic v krvi, které způsobují mozkové příhody a infarkty. „Rovněž mi výrazně narostla hladina testosteronu a projevila se i řada dalších faktorů.”

Odborný tlak


Když jsme postavili první kryokomoru, byla na nás z odborné veřejnosti spousta tlaků, že jde o zavádějící metodu, která může poškodit organismus. Andrew Alois Urbiš

Může podstoupit podobnou terapii člověk, který trpí psychickými poruchami? „Bylo u mě za mnoho let asi 350 klientů, kteří absolvovali pobyt ve tmě. Jsme jediné zdravotnické pracoviště na světě, které to dělá. Pacienty si předem zkoumám a stalo se mi, že jsem několika pacientům nástup nedoporučil. Bylo to ale asi jen ve dvou nebo třech případech,” odpovídá psycholog.

Urbiš má za sebou i rekord v kryokomoře. „Například v Polsku nebo Německu jde o běžnou metodu, kterou platí pojišťovna. U nás ne. Ze začátku, když jsme postavili první kryokomoru, byla na nás z odborné veřejnosti spousta tlaků, že jde o zavádějící metodu, která může poškodit organismus. Ukázalo se, že není, že je naopak velmi dobrá,” vypráví terapeut.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Rozhovor
  • tma
  • kryoterapie
  • kryocentrum
  • extrémní terapie
  • terapie tmou