Hospodaříme ve svém mlýně po generace, jsme tam usedlí, říká o rodinném statku sedlák Vladimír Kuncl
Vladimír Kuncl je sedlák ze Sedlčanska. „Náš rod hospodařil ve mlýně už po mnoho generací, můj prapředek ho koupil už v polovině 18. století a od té doby tam pořád jsme, i když se jméno už dvakrát změnilo po přeslici. Ale jsme tam usedlí,“ říká dnešní předseda Asociace soukromého zemědělství Příbram o svých kořenech.
„Už můj děda ve třicátých letech nebyl vyučený mlynář, ale zemědělský odborník, na náš mlýn se přiženil a věnoval se spíš už zemědělství než mletí. Protože tehdy bylo mlýnů na potoce hodně a konkurence byla veliká. Tak hledal náhradní zdroj příjmů,“ popisuje Kuncl přerod mlynářské rodiny na zemědělce-sedláky.
Čtěte také
O navrácení mlýna požádala po roce 1989 sám Kuncl. „Nepočítal jsem s tím, že hned začnu hospodařit, ale když přišel transformační zákon, tak jsem požádal o vydání majetku ze zemědělského družstva a začali jsme soukromě hospodařit,“ vzpomíná na začátky toho, v co později vyrostla ekologický farma Kunclův mlýn.
„Dnes už jsem sedlák emeritní, farmu jsem před téměř deseti lety předal synovi. Sice pomáhám, ale už nejsem ta hlava,“ přiznává Kuncl a dodává:
„V roce 2013 jsem nechal postavit kapli. Byl to můj dluh, který se táhnul asi patnáct let, měl jsem totiž příhodu a pocit poděkování za ochranu života. Znám se s architektem Davidem Vávrou, který kapli navrhnul, a je ekumenická, protože on je evangelík.“
Jak složité je být dnes sedlákem? Jak dlouhá cesta vedla od žádosti o navrácení mlýna po vybudování úspěšného rodinného statku? Poslechněte si celé Hovory.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
